Zázrak jménem lásky 60. kapitola

2. listopadu 2018 v 17:17 |  Zázrak jménem lásky

Děkuji Bara-chan za komentář, udělal mi obrovskou radost :)
Kai naposled něco zkusí a prcek oddchází z nemocnice :)


Kai opravdu celou noc nespal. Vymýšlel totiž, jak se k ní dostat, co nejblíž a promluvit si. Nevadilo mu, že je těhotná a byl ochotný to malé i vychovat, ale byla tady překážka jménem Uruha. Nenáviděl ho, a jak večer poznal, je to vzájemné. Jak seděl na lavičce před vchodem a čekal, kdy půjde nakoupit, zahlédnul Reitu a Uruhu. Jen se sám pro sebe zašklebil a uhnul pohledem. Poznal na Uruhovi, že by mu nejraději jednu vrazil.

Čekal celé dopoledne, ale ona pořád nikde. "To ještě spí?" zašeptal si v duchu a vytáhnul telefon, že se podívá, kolik je hodin. Potom ho ale napadla spásná myšlenka: "Já mám přece její číslo?" vykřikl nahlas, až se na něho otáčeli lidi, co šli kolem, ale on toho nedbal. Vyhledal její číslo a hned jí napsal.

Kai: Ahoj, jak se máš?
Chvilku počkal, ale když se neozývala, napsal znovu-
Kai: Chci si jen promluvit. Prosím ozvi se.
Keiko: Co zase chceš!
Kai: Ahoj J Jsem moc rád, že jsi odpověděla J
Kai: Jen mě zajímalo, jestli jsi četla dopisy, které jsem ti poslal. Můj známí tě měl vyhledat a vyřídit vzkazy J
Keiko: Jo našel mě. Poslala jsem ti vzkaz, že už tě nechci nikdy vidět. Zatím to vypadá, že jsi mě přijel jen trápit L
Kai: To není pravda, jen mi na tobě moc záleží J Chci, abys byla šťastná, zabezpečená a to malé se narodilo v pořádku.
Keiko: Uru se o nás postará. Má dobrou práci a nevzdá se mě i toho špunta. Dej nám konečně pokoj.
Keiko: Vzdej to. Nikdy bych s tebou nic neměla, natož tě milovat.

Chvilku neodpovídal. S tou poslední větou se odmlčel a musel její slova rozdýchat. Nechtěl si to připustit, ale ranilo ho to. Hodně.

Kai: Mrzí mě, co si o mě myslíš. Miluji tě. Sice pochybuji, že se o tebe postará, ale tedy dobrá.
Kai: Sbohem

Keiko nevěřila svým očím. Opravdu vyklidil pole? Jen tak? Nechtělo se jí věřit, ale nakonec nad tím zavrtěla hlavou a pustila to z hlavy.

Rin ji viděl s telefonem, ale nijak nevyzvídal. Doufal, že mu to poví. Keiko se na něho podívala a usmála se. "Vyklidil pole. Odjede." řekla. "Opravdu?" reagoval překvapeně. Rin si pořádně oddechl a musel se až posadit, když to slyšel. Keiko se rozesmála a taky na ní bylo poznat, že si oddechla.

Uru nepřišel z práce právě v nejlepší náladě. Když se vyzul, zamířil rovnou do pokoje, kde se zavřel. Rin se na ni nechápavě podíval a potom naznačil, aby šla za ním. Sám totiž měl nejvyšší čas vyrazit do práce.
Keiko se rozloučila s Rinem a zamířila za Uru. Raději zaklepala a vešla dovnitř. Právě si převlékal tričko, tak se k němu potichu přiblížila a zezadu ho objala. Dala mu pusu doprostřed mezi lopatky a přitulila se k němu. Uru si ale přetáhnul tričko přes hlavu a ruce jí prudce oddělal. Keiko musela udělat krok vzad, aby nespadla, potom odešel do kuchyně. Keiko se za ním smutně dívala s hlavou na stranu.

Uru si právě ohříval v kuchyni jídlo, když si sedala ke stolu. Naservíroval si ho na talířek a zamířil do obýváku. Sednul si na sedačku, dal nohy na stůl a pustil televizi. Keiko se zamračila a rázným krokem zamířila k němu. Sednula si vedle něho, vzala mu ovladač, vypnula televizi a schovala ho za sebe. Uru se ho okamžitě dožadoval, ale měl smůlu. "Keiko nech toho a dej mi ten ovladač." řekl stroze. "Co se stalo?" zeptala se. "Nic." skoro až vyštěkl. "Psal mi Kai. Odjel a dá nám konečně pokoj." snažila se s ním mluvit. Uru se na ni jen podíval a chvilku si ji prohlížel, než se odvrátil.

"No tak, mluv se mnou." dožadovala se pozornosti. Uru ale hleděl před sebe a nijak nereagoval. Když ani potom neodpověděl, sedla si mu na klín a vzala ho dlaněmi za tváře. Chtěla ho políbit, ale on se nenechal. "Řekni konečně, co se děje. Proč se se mnou nebavíš?" řekla s pohledem do jeho očí. Uru uhnul pohledem, ale mlčel. "Prosím." zašeptala.
Uru se nadechl, vydechl a konečně vyhledal její oči. "Mám strach." zašeptal. Ruce položil na její boky a pohladil jí na zádech. "Co když se o tebe a o to malé nedokážu postarat." pohladil ji po bříšku. "U nás v práci totiž kolují takové řeči, že budou propouštět. Co když mě vyhodí. Nemohl bych ti dát všechno." Keiko ho ale přerušila. "Potkal jsi Kaie. Dostal se ti do hlavy, že? Hele, klidně budu pracovat z domu. Budu dělat účetnictví a zároveň na sebe dávat pozor. Nedovolím, aby nás rozdělil. Nedovolím, abys odešel." políbila ho a něžně se usmála. Uru se taky usmál a přitáhnul si ji k sobě. "Promiň, že jsem na chvilku zapochyboval." přitiskl si ji k sobě a zabořil nos do jejich vlasů.

Rei přišel o chvilku později a rovnou si sednul k nim na sedačku. Udělali si filmový večer, kde si spíše povídali, než se dívali na film, ale nikomu to nevadilo.

Jak všichni ulehli, Uru se začal tulit ke Keiko. Pevně ji objal kolem pasu a spokojeně vydechl. Obrátila se k němu a než stačila něco říct, políbil ji. Přetočila se na něho a polibek prohloubila. Usínala na jeho hrudi s úsměvem na tváři.
Druhý den měl Uru odpolední, takže mohl s Keiko zůstat doma. Společně si udělali snídani a než se posadili ke stolu, začal vyzvánět telefon. Keiko ho zvedla a chvilku poslouchala, než se rozzářila jak sluníčko. Volal totiž prcek, že ho dneska odpoledne pustí. Okamžitě to přetlumočila Uruhovi a ten pro změnu vyskakoval metr vysoko. "Já…volám, protože mám na vás prosbu." ozvalo se nejistě. "Povídej, předem je splněná." rozesmála se. "Já totiž řekl tetě, že k ní za žádnou cenu nepůjdu a já…totiž…"Keiko to ale došlo. "Chceš být u nás?" zeptala se pobaveně. "Hm…jestli vám to ale nebude vadit. Klidně si něco najdu. Budu pracovat z domova a.." nedopověděl to, jelikož ho přerušila: "Tak na to rovnou zapomeň. Půjdeš pěkně k nám, alespoň budeš pod dohledem a navzájem na sebe budeme dávat pozor. Uru taky přikyvuje, tak je rozhodnuto. Reita přijde z práce odpoledne a potom se pro tebe stavíme." řekla, po pár slovech se rozloučili a Keiko konečně spokojeně sedla ke stolu. Než ale dosedla, Uru si ji přitáhnul na klín. "Tak a teď můžeme konečně rozjet svůj plán. Prcek tady bude bydlet a nebylo by vůbec špatné, kdyby tady po nějakém čase byl doma." zašeptal jí do ucha. Keiko se zašklebila a spiklenecky na něho mrkla.

Odpoledne Reitovi řekla tu novinku a vyrazili pro prcka. Už na ně čekal opřený o postel s taškou u nohou. Jakmile se otevřely dveře, prcek se rozzářil jak sluníčko a už se natahoval pro berle. Keiko ho ale nejdříve než vyrazili, ještě objala a Rei skočil pro potřebné papíry.

Toho dne bylo opravdu krásně, tak se ještě rozhodli jít chvilku do parku, pocvičit a cestou zpátky koupit večeři.
Večer si všichni sedli do obýváku. Keiko si rovnou sedla Uruhovi do náruče a tak mohl prcek doprostřed a Rei hned vedle něho. Společně si přiťukli a začala živá debata. Kolem půlnoci pomohl Rei prckovi povléct polštář a deku a ulehli. Prcek najednou znerozněl. Zakryl to tím, že se otočil zády k němu a snažil se usnout. Rei se ušklíbl, popřál mu dobrou noc a pohodlně se uvelebil na polštáři.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bara-chan Bara-chan | Web | 2. listopadu 2018 v 21:49 | Reagovat

Ten zatracený Kai... Nechce se mi věřit, že jen tak vyklidil pole, ale bylo by to jen dobře, dávno měl pochopit, že Keiko o něj ani v nejmenším nestojí...
Uru je zlatý :33 Ale měl by si uvědomit, že pro Keiko je důležité mít hlavně jeho a ostatní pak přijde samo :) Každopádně je od něj opravdu milé, jak na ni a na dětičky pořád myslí a snesl by jim i modré z nebe :33
Mám velkou radost, že Rukiho propustili :33 A ještě větší, že se nastěhoval za nimi a bude teď s Reitou o moooc častěji :33 Hrozně moc se těším, jak se to mezi nimi začne vyvíjet a držím jim pěsti :33
Těším se na další díl :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama