Zázrak jménem lásky 57. kapitola

19. října 2018 v 18:08 |  Zázrak jménem lásky

Nejdříve chci poděkovat Bara-chan za komentář, udělal mi obrovskou radost :)
Dneska se slaví narozeniny a Rei si pomalu začne uvědomovat :)


Rei Uru ten druhý den ještě šli na ranní směnu a Keiko začala chystat ovoce na ovocný koláč. Ještě ale musela slíbit, že jakmile ho vytáhne z trouby, půjde si lehnout. Dal jí pusu na tvář a zmizel společně s Reiem ve dveřích.

Jakmile se koláč začal péct, připravila si balící papír a začala balit dárky. Hotovo měla asi za další hodinku, kdy ještě běhala kontrolovat, co se děje v troubě. Když měla hotovo, lehla si na sedačku a ani nevěděla jak, usnula.

Uru i Rei se vrátili kolem druhé hodiny. Něčemu se hlasitě smáli, když odemykaly dveře, až když vešli dovnitř a všimli si Keiko, tak zmlkli. Uru k ní okamžitě přikročil, spravil jí deku a dal pusu kousek nad spánek. Rei se mezitím jal zkoumat, odkud se line ta nádherná vůně. Když to konečně zjistil, přitáhnul si koláč blíž k sobě a přivoněl si pěkně zblízka. Uru se k němu hned přidal a vzájemně si drželi ruce, aby neochutnali.

Keiko se probouzela velmi pomalu a jen díky těm dvěma v kuchyni. Pomalu si sedla a potom vykročila potichu za nimi. Uru právě něco říkal a smál se, když se postavila za něho. Naklonila hlavu na stranu a zákeřňácky se usmála. Jakmile na sebe upozornila zakašláním, oba vyletěli metr vysoko a prudce se na ni otočili. Keiko měla co dělat, aby se nerozesmála. Udržela se ale a řekla: "Doufám, že jste se toho koláče ani nedotkli." zúžila oči do malých štěrbinek a nahnula hlavu na stranu. Uru otevřel a zase zavřel pusu a Rei prudce kroutil hlavou, až mu létaly vlasy. Chvilku si je měřila pohledem od hlavy až k patě, nahnula hlavu na stranu a usmála se na ně. "Dobře budu vám věřit.".

V dalším okamžiku už je vyhazovala z kuchyně, aby se začali oblékat. Nikdo z nich se naštěstí nebránil, jelikož měli nejvyšší čas. Zabalila koláč, dala ho do tašky a potom se šla převléknout i ona.
Dala si tmavě modré šaty volnější přes bříško a svetřík. Uru si s ní sladil košili a k tomu si dal obyčejné džíny a Rei šel taky v košili a mohli vyrazit.

Do nemocnice to nebylo daleko a tak se rozhodli jít pěšky. Po cestě si povídali a tak byly před vchodem velmi rychle.
Zaklepali na prckovi dveře a všichni s úsměvem vešli dovnitř. Ruki už je čekal a tak se hned posadil na postel a sahal po berlích. "Doktorka Bára mi pomohla přichystat malé pohoštění." kývnul ke stolu. Keiko se jen usmála a začala vybalovat koláč.

Všichni Reitovi popřáli a po nějaké době se k nim přidala i Bára, která dneska měla službu. Keiko a Bára začaly krájet dort a kluci potom roznášely talířky. Všichni se potom posadili, kde se dalo, a začala živá debata. Občas musela Bára oběhnout, ale potom se hned vrátila zpátky.

Keiko po chvilce začala posedávat, jak nemohla najít vhodnou polohu a tak se rozhodla, že se půjde podívat po kávě. Uru se k ní hned přidal a nenápadně na ni mrknul. Bára musela zase odběhnout a ty dva zůstali sami.

Prcek trochu znervozněl, snažil se to sice skrýt, ale Reiovi to neuniklo. Sám byl ale nervozní a mnul si ruce o sebe. "Doktorka Keiko za chvilku končí. Bude se mi moc stýskat, ale na druhou stranu jsem rád. Má už viditelné bříško." promluvil jako první prcek. "Hm…to je pravda" pokýval hlavou. "Určitě jsi ale na Uru poznal, jak rád by ji měl doma. Nejlépe aby pekla koláče a nemusel se o ni bát, když je v práci." pokračoval. "Když je v práci, tak na ni dávám pozor já. Nemusí se o ni bát." usmál se prcek. Rei mu úsměv oplatil a zase nastalo ticho.

"Můžu se na něco zeptat?" když viděl prcek přikývnutí, pokračoval: "Máte smutné oči, děje se něco?" zeptal se a prohlížel si jeho obličej. Rei sklopil hlavu a přemýšlel, odkud začít.

Chvilku mu trvalo, než si to v hlavě poskládal, ale vypadalo to, že je prcek trpělivý. "Víš, závidím tak trochu Uru, že má Keiko. Má u sebe někoho, o koho se může starat. Kdybys viděl, jak na ni dává pozor, když zjistil, že je těhotná. Nedovolí jí skoro nic." usmál se. "Někdo takový mi moc chybí. Po Aoiovi se mi srdce obestavilo vysokou zdí a já začínám pochybovat, že se ještě někdy zamiluju." povzdechl si smutně. "A co já?" vyletělo z prcka, než se stačil zabrzdit a v ten moment zčervenal až na zadku. Sklopil hlavu a zkousnul si ret. "Totiž chtěl jsem říct, že určitě někoho potkáte. Jste ještě mladý a…"Rei ho ale přerušil. "Jsem moc rád, že to říkáš." usmál se a taky trochu zrůžověl. "Příště zase můžeme jít k nám a vymyslíme nějaký program. Nedávno jsem si vzpomněl, jak jsme se pohádali o film. Keiko s tím přišla." Snažil se to zamluvit. Prcek pochopil a hned přikyvoval. V hlavě se mu rojily myšlenky tipu: že si to uvědomí a že možná potřebuje čas.

Z dalšího ticha je vysvobodila Keiko, která nesla dvě kávy a hned za ní Uru. Nenápadně si je prohlížela a snažila se určit, jestli si promluvili. Uru se posadil k prckovi na postel a dal mu jedno kafe. Usmál se na něho a hned si usrknul. "Vyrušili jsme vás v nějaké debatě?" promluvila jako první Keiko. "Nene, jen pan Reita říkal, že by bylo fajn strávit víkend společně. Chybí mu totiž hádky o film." rozesmál se. Uru se k němu hned přidal. Keiko se jen usmála: "Ruki, hádky jsou pořád, jen oni si myslí, že je neslyším." šibalsky se usmála. Prcek se na ty dva otočil a jen sledoval, jak jim růžoví tváře.
Za chvilku se jí jich zželelo a nejdříve přišla k Uru, kterému dala mlaskavou pusu a potom objala i Reitu. Prcek je pobaveně pozoroval s hlavou na stranu a nakonec dostal pusu do vlasů i on, aby mu to nebylo líto.

Po asi hodince začal Uru zvonit telefon. Vyšel na chodbu a po pár minutách se ale vrátil a zezadu objal Keiko. "Právě mi volal Rin, že je malý čím dál protivnější a že se začal ptát na tátu. Měl bych ho jít vysvobodit." Keiko se na něho otočila a unaveně se na něho usmála. "Myslím, že půjdu rovnou s tebou. Jsem unavená." hned potom zívla, tak bylo rozhodnuto. Pomohli ještě uklidit nádobí, kdy Keiko opláchla talířky v umyvadle a nechala je oschnout na stole. Kluci židle odnesli zpátky do sesterny. Když už tam byli, rozloučili se s Bárou a vrátili se zpátky. Keiko si mezitím stihla obmotat šálu a Uru jí jen pomohl do kabátu. Potom se obléknul i on. Všichni objali prcka a vyrazili.

Uru si Keiko držel blízko u sebe, jelikož cítil, jak se třepe zimou. Rei zastrčil ruce hluboko do kapes a zabořil nos do šály. Šel o pár kroků za nimi a sledoval je. Smutně se usmál, když si vzpomněl na svou situaci.

Po cestě se ještě zastavili u Rina a konečně mohli zamířit domů. Malý byl celou cestu protivný a pomalu ani nevydržel v kočárku. Keiko ho chvilku nesla, ale po chvilce, když se jí ho nepodařilo uklidnit, vzal si ho do náruče Uru. Malý se mu v okamžiku položil na rameno a začal si cucat palec. Keiko nad tím zakroutila hlavou, vzala kočárek a šla vedle Uru.
Doma se postupně vystřídali v koupelně a než se stačil osprchovat Uru i s malým, Keiko tvrdě usnula zabalená v dece. Dal malého do postýlky a přilehnul si k ní. Snažil se ukrást i kousek deky pro sebe, a když se mu to povedlo, konečně zavřel oči. Ještě chvilku slyšel malého, ale když utichl i on, usnul.

Rei ale dlouho nemohl usnout. Přehrával si totiž jejich rozhovor s prckem, pořád dokola a dokola. Bral to ze všech úhlů, ale pořád přicházel ke stejného závěru. Usnout se mu povedlo až nad ránem.

Všichni tři se vzbudili až na oběd a jelikož se Keiko nechtělo vařit, objednali si pizzu. Stihli se i pohádat o poslední kousek, ale nakonec ho ukořistila právě Keiko. Obhájila si to tím, že teď musí jíst za dva a spokojeně se do něho zakousla. Uru i Rei nijak neprotestovali a jen ji s úsměvem pozorovali. Ještě uklidili nádobí a pomalu se chystali ven. Měli se sejít z Rinem a společně si jít někam sednout.


Procházka po parku a čerství vzduch v malém probudil hyperaktivitu. Uru se jen usmál, když malého viděl, jak k němu natahuje ručičky a chce z kočárku. Už sám chodil za jednu ruku. Zkoumal kde jaký kamínek nebo broučka a tak postupovali velmi pomalu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bara-chan Bara-chan | Web | 20. října 2018 v 3:14 | Reagovat

Awww :33 Oslava narozenin byla moc pěkná, jsem ráda, že ji uspořádali takto s Rukim :33 A taky jsem moc ráda, že se Reita rozpovídal :3 No a Rukiho "A co já?" bylo naprosto kouzelné :333 Pěkně se podřekl a dobře, že to Reitovi šrotuje a jen tak nedá spát :33
Rozpouštím se ale i z Uruhovy starostlivosti, pěkně se o Keiko stará :33 Zdá se mi, že se uklidnil, a snaží se i všechno sobě i Keiko vynahradit :)
Moc se těším na další díl a jsem teď hlavně zvědavá na Reitu, co si domyslí, a jak to bude pokračovat ve vztahu k Rukimu :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama