Zázrak jménem lásky 53. kapitola

2. října 2018 v 15:51 |  Zázrak jménem lásky

Já vím, já vím, trvalo to a za to se moc omlouvám :) tento díl je 15+, tak doufám, že vám to alespoň trošičku vynahradím :)
Moc děkuji Bara-chan za kometáře, udělají mi vždy velkou radost :)



Uru schoval krabičku, tam, kde by ji Keiko nikdy nehledala a spokojeně se uvelebil na polštáři. Pohledem vyhledal skříňku, kde leží a šťastně se usmál.

Keiko se objevila ve dveřích asi kolem půl osmé. Vesele pozdravila a šla si k Uru pro polibek, když ji malý Hiro zatarasil cestu a nalepil se na svého tátu. Uruha se upřímně rozesmál, objal ho zpátky, ale Keiko si přitáhnul k sobě a konečně políbil.

Malý se za chvilku šel s Reitou koupat a oni osaměli. Keiko se okamžik na to zvedla, zatahala Uru za ruku, nahnula hlavu na stranu a usmála se. Potom se rozešla do ložnice. Na nic nečekal, vzal berle a hned se za ní pomalu vydal. Pomocí berle zavřel dveře a otočil se na ni, že něco řekne, ale Keiko byla v momentě u něho. Přejela mu dlaněmi bloky, objala ho a zabořila nos do jeho hrudi. Uru se jen usmál, odložil berle z rukou a objal ji zpátky. Dal ji pusu do vlasů a nadechl se její vůně. "Tohle mi chybělo ze všeho nejvíce." zašeptal a jen cítil, jak k němu zvedá hlavu. Keiko se na něho usmála a chtěla si hlavu položit zpátky, když ji chytnul a něžně a s láskou ji políbil. Postupně se polibky stávaly hlubší a Keiko vycítila, že se chce přesunout na postel. Uru trochu syknul bolestí, ale hned si to vynahradil, když ho znovu políbila a sedla si mu na klín. Dlouho se jen mazlili, smáli se a znovu mazlili, než si Keiko lehla jemu na hruď a on ji začal výskat ve vlasech.

"Hups, nemáš menší problém?" zašklebila se na něho pobaveně, když viděla tu bouli v kalhotách. "A ty se mi jako divíš? Víš, jak dlouho jsem s nikým nic neměl?" cítil se trochu dotčeně. Keiko se jen zašklebila: "No ty chuďátko malý." zašišlala a přesunula se k problému. "Keiko, počkej, nemůžeme…" Keiko ho ale nenechala pokračovat, jelikož ho vzala do dlaně a přejela po něm. Uru zaklonil hlavu a musel se kousnout do hřbetu ruky, aby neprojevoval moc nahlas. V obýváku už totiž byl slyšet malý, jak si hlasitě povídá a Rei, jak se ho snaží uspat. "Takže mám přestat? Tak fajn." řekla a chtěla se položit k němu zpátky. "Keiko…" promnul rty a udělal na ni psí oči. "Ano? Copak bys rád?" zeptala se laškovně. Místo odpovědi ji políbil a zabloudil k její ruce, kterou potom pomalu putoval po bříšku dolů. Okamžitě pochopila a do polibků se usmála.
Uru se musel hodně krotit, ale nevadilo mu to. Když bylo po všem, spokojeně vydechl a přitulil si Keiko k sobě. Dal jí pusu do vlasů a hned usnul. Vycítila, že oddechuje pravidelněji a tak mu dala pusu na hruď a usnula také.

Keiko se probudila s položenou hlavu na jeho hrudi. Promnula si oči a spokojeně se usmála, když se podívala nahoru, jak Uru pravidelně oddechuje. Chvilku ho pozorovala s bradou položenou na hřbetu ruky, v hlavě spoustu myšlenek.
Reie vedle neslyšela, tak se rozhodla to jít obhlídnout. Opatrně se vytratila z postele a šla do obýváku. Rozhlédla se, ale nikdo tam nebyl, vešla tedy do kuchyně, že si udělá něco k snědku a všimla si lístečku na stole. Podle písma to byl Rei. Na lístku byl rychle naškrabaný vzkaz, že šli do parku. Keiko se jen usmála a začala konečně dělat snídani.

Když už míchala vajíčka na pánvičce, objevil se ve dveřích ložnice Uru. Vlasy mu stály na všechny strany a pomalu kulhal bez berlí ke koupelně. Keiko ho pobaveně pozorovala a neubránila se tichému smíchu. Uru se ale uprostřed cesty zastavil a začal se rozhlížet: "Kde malý a Rei?" podíval se na ni. "V parku." odpověděla bez zaváhání. "Takže jsme tu sami?" dovtípil se po chvilce. "Jo, jsme tu sami." podívala se na něho. "A to mi jako řekneš jen tak?" řekne a za okamžik už ji chytnul za boky a opřel ji o kuchyňskou linku. V dalším okamžiku už cítila jeho rty na svých. "Uru počkej…"nestačila to ale doříct, jelikož ji vzal do náruče a vysadil na linku. Jednou rukou ještě vypnul oheň pod pánvičkou a druhou už zkoumal její hladkou kůži pod tričkem. Keiko nelenila, zaplula mu prsty do vlasů a nechala se hýčkat. Uru po chvilce zabloudil rty na její klíční kost a začal jí svlékat pyžamo. Keiko ale taky nezůstala pozadu a přetáhla mu přes hlavu tričko. Prsty začala mapovat pro ni nové území, jelikož Uru hodně zmužněl a zapracoval na sobě. Dlouho netrvalo a oba byly nazí. Keiko se zachvěla, když jí ovanul studený průvan, ale neměla možnost nad tím dlouho přemýšlet, jelikož si ji začal Uru připravovat. Potichu vzdychla, když zabloudil na kouzelné místo a trochu se prohnula. Pro Uru to bylo už taky neúnosné, tak ji objal a tak do ní pronikl. Oba dva hlasitě zasténaly a chvilku se ani jeden nehnul. Uru ale za chvilku začal s přírazy a zároveň si neodpustil ji několikrát kousnout do klíční kosti. Potom jen mohl pozorovat Keiko, jak po něm šlehla pohledem. Hned na to se ale prohnula a hlasitě zasténala, jelikož se znovu trefil. Vzal ji pod stehno a trochu si ji podepřel, takže to pro oba bylo ještě intenzivnější. Když bylo po všem, Keiko o něho opřela celou vahou a dýchala mu na krk. Uruna tom byl úplně stejně. Potom ji pevně objal a zabořil nos do jejích vlasů. "Miluju tě Uru." zašeptala mu do ucha. Potom ho vzala za tváře, něžně se na něho podívala a políbila. Uru nenacházel slov, tak se jen usmál. Chvilku ještě strávily vzájemném objetí, když Uru ucítil, jak se Keiko zachvěla. "Je ti zima?" zeptal se a pohladil po vlasech. Vzal ze země její tričko a oblékl jí ho. Potom i kalhotky a poslal ji pro kalhoty a alespoň mikinu. Uru následoval jejímu příkladu, jen ještě dal do pořádku kuchyňskou desku a zakryl smažená vajíčka, která mezitím vychladla.

Rei s malým se vrátily chvilku před obědem. Uru mu vzal malého a posadil si ho na klín. Vyslékl mu bundičku a pustil pohádku. Potom začali skládat kostky. Rei se taky přeslékl a zamířil pomoci Keiko.
S
tačilo už jen dochutit omáčku a nakrájet zeleninu do salátu a bylo hotovo. Zavolali ty dva a mohlo se konečně jíst. "Jak bylo v parku?" zeptala se Keiko. "Jo dobře, jen jsme se šli si po půl hodině schovat do kavárny, jelikož je tam dneska studený vítr." odpověděl a usmál se na ni. Uru si ho celou dobu prohlížel. Znal ho roky a věděl, že když má tento úsměv, nevěstí to nic dobrého. Když se Keiko vzdálila, uhodil na něho: "Co se děje?". Rei se na něho zmateně podíval, ale úsměv mu nezmizel. "Hele, tento úsměv znám." osvětlil mu to. Rei se ještě chvilku snažil zapírat, než ho Uru udolal a konečně mu to prozradil. "Viděl jsem vás v kuchyni na lince. Nevšimli jste si mě, jelikož jste byly v tom nejlepším. Jo a taky jsem viděl, jak jsi ji zlobil." podíval se na něho. Uru zčervenal jak rajče a uhnul pohledem. "Hele klid, malého jsem okamžitě vzal a potichu zabouchnul." rozesmál se. "Náhodou jste oba byly roztomilý." široce se na něho usmál a raději rychle odešel, jelikož Uru vypadal, že mu jednu vrazí.

Keiko a Uru se potom položily na sedačku za Hirem a za chvilku oba dva spaly. Uru jim oběma dal pusu do vlasů a pečlivě je zakryl. "No vypadá to, že jsi ji pořádně zničil." neodpustil si rýpnutí. V dalším momentu už uhýbal letícímu polštáři. Tichý smích slyšel ještě v koupelně, kam se Rei zavřel.

Jakmile dosedl na vanu, úsměv mu upadl. Uvědomil si, že mu chybí někdo, o koho by se mohl starat. V noci se přitulit a hýčkat si ho, jak to dělá Uru. Záviděl jim a to hodně. Měli mezi sebou krásný vztah a jeden bez druhého nedaly ani ránu.
Když vyšel z koupelny, snažil se vykouzlit úsměv, ale okamžitě ho nahradil za něžný, když si všimnul Uru, jak má v náručí malého a spí. Tiše si povzdechl a raději zalezl k sobě.


O pár dní později se prcek dostal zpátky na normální pokoj. Keiko za ním hned ten den přišla a donesla zákusky na oslavu. "Tak co, jak se cítíš?" zeptala se s plnou pusou. "Úplně fantasticky a moc se těším, až budu moct vylíst z postele a znovu s vámi cvičit." zasmál se. Keiko se na něho jen usmála a objala ho. "Tak co říkáš na zítřek? Od doktora, který tě operoval, máme zelenou, tak můžeme začít, kdy budeš chtít." podívala se na něho. "Fakt, tak to je super. Hned zítra tedy začneme." začal se tetelit štěstím a prudce ji objal. Keiko, jak to nečekala, tak skončila na zádech a prcek na ní. Když si to uvědomil, zčervenal a rychle se hrabal nahoru. "Omlouvám se, já jsem nechtěl…."začal okamžitě vyšilovat a když si myslel, žeji nevidí, tak zabloudil pohledem k jejímu bříšku. Potom se na ni jen usmál a společně se bavily další hodinu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bara-chan Bara-chan | Web | 2. října 2018 v 21:15 | Reagovat

Juuu, další díl :33 A moc krásný díl, musela jsem se celou dobu usmívat :33 Uruha a Keiko byli kouzelní a jsem zvědavá, kdy se ji Uru odváží požádat o ruku :33 A scéna v kuchyni na lince... teda obdivuju Uruhu s těmi zraněními, beztak si všechny síly šetřil na to, aby Keiko zničil :D :33 A Reitovo nachytání... Reita je potvora, jak si ho dobíral :D A líbily se mi i Reitovy myšlenky, hned jsem si u něj vzpomněla na prcka :33 Doufám, že se spolu brzy uvidí a víc to mezi nimi zajiskří :33 A jsem ráda, že je Ruki v pořádku a bude moct zase začít cvičit :33
Moc se těším na další díl a jak se to bude mezi všemi vyvíjet :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama