Výkec

13. května 2018 v 17:37 |  Studnice mé duše
Myslím, že právě teď je Téma týdne: "Co je to štěstí.". Když jsem si to přečetla, okamžitě mě naskočila hláška z filmu Cesta do hlubin študákovi duše, jak se Pištěk snažil pozlobit svého učitele. Úsměvná to představa a také film. To jsem ale trošku odbočila.

Štěstí buď máš nebo nemáš. Mě třeba opustilo, když jsem dělal přijímačky na vysokou. Pořád jsem přemýšlela, proč to nevyšlo, a nemohla jsem na nic přijít. Potom jsem ale volala s mamkou, pár dní po přijímačkách a nějak na to přišla řeč. Stačilo mi, aby řekla jednu větu a mě to okamžitě došlo. Nechtěla jsem studovat vysokou pro sebe, ale chtěla jsem něco dokázat některým členům rodiny, kteří mi nikdy nevěřili. To se odrazilo do výsledků a bylo rozhodnuto.

Podvědomě jsem vlastně vysokou studovat nechtěla a tak se to zařídilo, tak jak mělo. Určitě ale nevěším hlavu. Byla jsem sice smutná, ale potom jsem si uvědomila, že bylo skvělí si to zkusit. Prožít si všechno, co to obnáší atd. Teď s čistým svědomím můžu říct: "Ano dělala jsem přijímačky na vysokou školu.".

Rozhodně ale nezahálím a přihlásila jsem se na individuální lekce němčiny. Dala jsem si cíl, že chci certifikát, tak se teď šrotím J S lektorkou si rozumím, tak to jde pěkně od ruky J S němčinou jsem už několikrát začínala a zase končila. Buď jsem se učila sama, nebo jsem se na to úplně vykašlala. Teď jsem si ale řekla DOST. Chci konečně mluvit německy. Jsem sama zvědavá, jak dlouho mi ten optimismus vydrží :D

A zároveň jsem se přihlásila na přednášky o Filozofii a psychologii západu a východu. Když jsem pozvánku viděla na facebooku, přejela jsem to. Potom mi to ale nedalo a rozklikla jsem odkaz a přečetla si program. Pár dní jsem to nechala uležet, ale zase to ke mně přišlo. Nějak jsem cítila, že mě to tam táhne a tak jsem poslechla svou intuici a přihlásila se. Právě zítra ve večerních hodinách je první přednáška a už se na ni moc těším.

Ještě bych vám měla trošku přiblížit, o co vůbec půjde. Bude to uvědomění sebe sama o práci na sobě a o tom si uvědomit, co vlastně chceme. Klademe si velké otázky, na které neznáme odpověď, a já doufám, že mi některé věci dojdou nebo alespoň si uvědomím, proč se mi děje v životě zrovna toto a támhle to. Bude to určitě zajímavé poslouchat a sledovat sama sebe, jak vlastně přemýšlím, protože všechno je o hlavě J

Potkám třeba někoho z vás? Zajímáte se o tuto tématiku? Klidně mi napište svůj názor J
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama