Zázrak jménem lásky 18. kapitola

28. dubna 2018 v 21:37 |  Zázrak jménem lásky

Já vím, později, než obvykle, ale den je ještě dobrý ne?
Nejprve chci poděkovat Bara-chan za komentář. Ne vždy si úplně mimo, ale miluji, když tě vždy překvapím :D
Dneska se dozvíme střípek z minulosti Kaie.


Keiko strčila telefon zpátky do kapsy a podívala se na Kaie. Hleděl upřeně před sebe a měl kamennou tvář. "Co jsi tak zamračený? Já…mám…hlad." řekla trhaně a rozesmála se. Zvedla se a vytáhla na nohy i Kaie, který sice chvilku protestoval, ale potom se nechal táhnout k nejbližší restauraci.

Po jídle se rozhodly ještě projít po břehu řeky, kde právě byl malý festival. Po obou stranách cesty byly rozestavěné dřevěné stánky a v nich různé dobroty, zmrzlina, ale i spoustu různorodého jídla. Kai na nic nečekal, jakmile se Keiko zahleděla přes řeku, odběhl k jednomu stánku se zmrzlinou. Keiko si ani nevšimla, že není vedle ní, až když ho ucítila za sebou. Chtěla se otočit, když se před ní objevila čokoládová zmrzlina. Rozzářila se jak sluníčko, vzala si ji a zkoumavě se na něho zadívala. Kai se na ni jen usmál, ale nic neřekl a vykročil dál cestou.

Keiko nahnula hlavu na stranu a prohlídla si ho od hlavy až k patě. Už dříve si všimla, že se chová nějak jinak, ale nevěnovala tomu pozornost. Teď si toho začala všímat mnohem víc a vůbec se jí to nelíbilo.

Kai ji šel jako každou schůzku doprovodit až před její dům. Keiko se chtěla rozloučit a zmizet konečně doma, když si ji Kai přitáhnul k sobě a obejmul. Vyjekla překvapením a úplně celá ztuhla. Kai se k ní přivinul ještě blíž a zabořil nos do jejích vlasů. "Co to děláš, Kai?"zašeptala mu do ucha. "Promiň, jestli ti to vadí. Já jen…potřeboval jsem někoho obejmout." vypadlo z něj a odtáhnul se. Ublížený pohled schoval tím, že se podíval za ni. Potom se na ni jen usmál, rozloučil se a pomalým krokem odcházel. Keiko se za ním dlouho dívala a nevěděla, co si má myslet.
Druhý den šla do práce zase pěšky. Zvykla si na tento rituál a jí samotné také vyhovoval. Vždy si po cestě koupila kávu a do práce přišla s dobrou náladou a úsměvem na tváři.

Hned jak vkročila na sesternu, zmocnil se jí špatný pocit. Kolegyně, která seděla na jednom z křesel se na ni podívala a smutně se usmála. "Co se stalo?" zeptala se. "Mikawa. Přestal jíst, v noci skoro nespí. Vyhazuje nás z pokoje. Přestáváme si s ním vědět rady." řekla smutně. "Počkej, ale když jsem odcházela minule, ničeho jsem si nevšimla." řekla a zamračila se. Kolegyně jen pokrčila rameny. "Zastavím se tam." přislíbila a po krátké poradě šla za svými svěřenci.

Za Mikawou šla jako poslední. Zaklepala a jako vždy ho vesele pozdravila. Viděla, jak sebou trhnul, ale neotočil se na ni. "Ahoj, tak co dneska. Zase mám cvičit sama?" tentokrát od něho žádná reakce nepřišla. Mlčel a snažil se ji ignorovat. "Dobře, tak já začnu, jak minule." Oddělala přikrývku a odhalila tak jeho nohy. Posadila se na postel a jednu nohu vzala do rukou. Mikawa, ale jakoby se štítil toho doteku a nohy si podsunul až pod bradu. Keiko to ale najednou nevydržela. Založila si ruce na hrudi a podívala se mu do tváře. "Co se děje. Takový jsi nebyl ani, když jsem přišla po prvé." chtěla vědět. Nereagoval. "Něco tě trápí? Nebo ses prostě rozhodl nejíst, protože to chceš zabalit." přemýšlela nahlas. "Chci, abyste mi dali všichni pokoj." odpověděl hnusně. "No to asi nepůjde. Mám tě totiž na starosti a já si už najdu způsob jak tě z té postele vykopat." řekla Keiko a odešla. Až zaklaply dveře, tak se otočil na záda a pohled zamířil směrem, kterým odešla. Bylo mu jasné, že tato doktorka to s ním nevzdá, jak všichni ostatní.

Odpoledne se ve dveřích objevila zase s úsměvem na tváři. Posadila se k němu na postel a chvilku ho pozorovala, jak si v sedě čte. "Co je." vyjel po ní Mikawa, když ticho trvalo nějak moc dlouho. "Nic jen se dívám, odhaduji a tvořím si obrázek." řekla a dívala se mu přitom do očí. Mikawa očima neuhnul.

Po chvilce zaklapl knížku a smutně si povzdechl. "Měla jste pravdu. Nejedl jsem protože, jsem myslel, že tak bude konec rychlejší. Já vím, je to blbost…já jen…pro všechny to tak bude lepší." v jeho hlase bylo znát, že jen silou vůle, nezačal plakat. Nadechl se, vydechl a pokračoval: "A to že nespím, není proto, že chci, ale mám noční můry od momentu, co jsem tady a stala se mi ta věc. Chtěl bych se vyspat beze snů. Zní to hrozně, co?" řekl smutně. Keiko se na něho povzbudivě usmála, trochu se k němu přisunula a pevně objala. Mikawa sebou pořádně trhnul a chtěl se od ní dostat okamžitě co nejdál, ale potom poznal, že jí nechce ublížit. Sám se na ní natiskl a v ten samí moment se mu spustily po tvářích slzy.
"Poslouchej, teď mi slib, že začneš pořádně jíst." když cítila, že kýve hlavou a dokonce slyšela souhlas hlasem překypující jistotou, usmála se. "Tak super a taky můžeme zkusit pocvičit nohy." začala další podmínkou. To, už se mu trošku nechtělo a musel se přemlouvat, ale nakonec souhlasil.

Keiko mu ukázala pár hmatů a taky masáž chodidel podle všech bodů. Mikawa se soustředil, ale občas nějakou tu chybičku udělal. "Zkus cvičit sám, když tady nebudu. Zítra mám zase volno a potom zkusíme jet do tělocvičny. Je potřeba zpevnit svaly nejen na nohách, ale i rukách a hlavně záda." říkala s úsměvem. Jen přikývnul.

Ten den se s ní rozloučil poprvé s mírným, ale smutným úsměvem. Keiko ho ještě objala a potom odešla. ""Konečně domů." říkala si, když odcházela hlavním vchodem. Nečekala ale, že bude mít návštěvu.

"Ahoj Setame."přivítala ji překvapeně Keiko. Objetí ti vrátila a podívala se na ni. "Jsi nějaká jiná." řekla s šibalským úsměvem. "Jo, díky, ty taky nevypadáš nejhůř." řekla ironicky. Potom se ale obě dvě ve stejnou dobu rozesmály.


"Co tady děláš?" zeptala se Keiko, když už kráčely směrem k náměstí. "Chci tě jen varovat." po těchto slovech se na ni podívala a smutně se usmála. "Víš, když jsem se dozvěděla, že Aoi chodí s tvým kamarádem Reitou, chtěla jsem ti hned zavolat. Jenže se mi pokazil telefon a potom i notebok. Tvůj mail mám jen v počítači, tak jsem ti ani nemohla napsat z kavárny, kde mají internet." nadechla se, vydechla a pokračovala: "Aoi je chlap, co si nehledí za záda. Prostě se ti najednou objeví v tvém životě a úplně ho zničí. Ten Reita se do něho zamiloval, podle toho, co jsem slyšela od přátel a tak ti to raději říkám. Víš, měla bys vědět, že je pořád v kontaktu s Kaiem. Oni se spolu domlouvají, jak vás zničit.". "To je nesmysl." reagovala Keiko a kroutila hlavou. "Poslouchej, nezdá se ti poslední dobou Kai jiný? Nenaznačuje ti něco svým chováním?" zeptala se. Keiko se zamyslela. Vzpomněla si na procházku u vody, na piknik v parku. Jak dělá různé maličkosti, aby ji zaujal. "To s tím nemá nic společného." reagovala nejistě. "Dobře, tak když mi ani toto nevěříš. Kai má dceru. Jmenuje se Mia a já jsem matka. Byla to jednorázovka, nic to pro nás neznamenalo, jen jsme potřebovaly utišit touhy. Jenže, jsme zjistily, že nám praskl kondom. Kai dal o de mně okamžitě ruce pryč a dal najevo, že i když budu těhotná, on nedá ani cent a ať nepočítám s tím, že se dítěti bude věnovat. A ano, stalo se to nejhorší. O pár týdnů později jsem zjistila, že těhotná opravdu jsem. Řekla jsem to rodičům a ty mě vykoply z domu. Přerušila jsem školu a teď dělám všechno proto, abych se uživila a i Miu. Má čerstvé 3 roky." po svých slovech se na Keiko zadívala. Tvářila se vyděšeně a překvapeně zároveň. Otevírala pusu, že chce něco říct, ale nedokázala ze sebe dostat jediné slovo. Nakonec sklopila hlavu a mračila se, jak si to v hlavě přebírala. "Prosím, věř mi. Rei je hodnej kluk a on si ho nezaslouží. Varuj ho, ano?" řekla skoro až zoufale. "Dobře, pokusím se mu to nějak naznačit, ale pochybuji, že mě bude poslouchat. Je zamilovaný až po uši." řekla se smutným úsměvem.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bara-chan Bara-chan | Web | 29. dubna 2018 v 0:14 | Reagovat

...cože? Aoi? Tak buď jsem se nechala taky totálně zblbnout, anebo to divadýlko, co Setame předvedla, má na svědomí Kai, aby se nějakým způsobem přes Keiko dostal k Aoiovi...
Jsem ráda, že má Keiko na Mikawu takový vliv :) Ještěže ji tam má, když to s ním ostatní tak rychle vzdávají... Doufám, že na tom bude brzy líp :)
Těším se na další díl :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama