Zázrak jménem lásky 13. kapitola

6. dubna 2018 v 13:55 |  Zázrak jménem lásky

Já vím, že se pořád opakuji, ale moc děkuji za komentář Bara-chan.
Zápletka pokračuje, Aoi zuří a Kai si užívá s Keiko :)



"Keiko!"ozvalo se za jejími zády a tak se zvědavě otočila a v davu hledala zdroj hlasového projevu. Když si všimla Kaie, jak k ní utíká a jak kličkuje mezi lidmi, usmála se. Počkala na něho, až doběhne a dívala se, jak mocně oddechuje a vydýchává sprint.

Když se mu povedlo dech trošku uklidnit, usmál se na ni: "Rád vás zase vidím." usmál se na ni a dal jí pusu na tvář. Keiko trošku zrůžověla, ale usmála se zpátky.

"Co tady děláte?" ozvala se do ticha. Kai sklopil pohled a začal se ošívat: "No, vyjel jsem si na výlet." zamumlal, že mu bylo sotva rozumět. "Aha." reagovala na to Keiko. Když bylo mezi nimi ticho už nějak moc dlouho, ozvala se:"Já bych měla jít, mám toho spoustu..." usmála se na něho a nadechovala se, že se rozloučí, když ji předběhl Kai. "Nebudu rušit, jen jsem chtěl najít nějakou pěknou restauraci a dát si oběd. Vy jste vlastně taky nejedla, že?" když Keiko váhala s odpovědí, Kai na nic nečekal. Chytnul ji za ruku a už ji vedl do nejbližší budovy s příslušným nápisem. Keiko se nechala a po očku se na něho dívala. Byl jí víc, než sympatický, ale…. . Pořád tam bylo to ale. Uruha jí z mysli ani ze srdce ještě nezmizel a ona už přemýšlí nad někým jiným. Zakroutila hlavou, aby myšlenky zahnala.

Usedly ke stolu k oknu a objednaly si. Potom se na ni Kai zadíval. Připadala mu nervozní a pořád těkala pohledem všude možně, jen se nezastavila na něm. Musel se pousmát, když mu došlo její chování.
"Přijel jsem zase na víkend. Nechcete se třeba zítra ještě před mým odletem sejít?" navrhnul, ale na odpověď si musel chvilku počkat. Podívala se mu do očí a vypadalo to, že tam hledá pobavení a jiskřičky srandy. Nic tam ale nenašla a tak se jen mírně usmála a kývla hlavou na souhlas.

Společný oběd probíhal za veselého smíchu. Zjistily, že toho mají spoustu společného a že mají stejné koníčky. Kai potom, jako pravý gentleman zaplatil a oni se vydaly pomalým krokem zpátky. "Děkuji za oběd. Bylo to s tebou fajn." ozvala se do ticha, které se mezi nimi rozhostilo. Kai se na ni jen usmál.

Zastavily se u fontány, uprostřed náměstí. Nikdo nevěděl co říct a tak se na sebe jen usmívaly. "Měla bych jít, já… ." řekla. "Ou no jasně, přece jste říkala, že toho máte ještě hodně." přizvukoval jí Kai. "Tak se mějte." zamávala mu. "Počkejte, nechcete mi dát na sebe kontakt? Myslel jsem, že bych vám mohl dát vědět, kdy se sejdeme. Až dneska večer si budu objednávat let a tak nevím, na kdy budu mít letenku." odůvodnil to. Keiko se chvilku rozmýšlela, ale potom mu přece jen kontakt dala. Kai jí dal na rozloučenou pusu na tvář a Keiko se usmála a rozloučila se.

Kai se posadil na nejbližší volnou lavičku a začal ji hledat na FB. Když se mu to konečně povedlo, okamžitě jí poslal zprávu. Jako odpověď mu přišel vysmátý smajlík. Jen se usmál, strčil telefon do kapsy a šel vycházkovou chůzí směrem ke svému hotelu.

Keiko si vyřídila, co potřebovala a zamířila domů. Až teď si měla možnost přehrát oběd s Kaiem a až teď si uvědomila, že se chovala, jak zamilovaná puberťačka. Zamračila se. Teď si nebyla vůbec jistá, jestli udělala dobře.
Když přišla domů, poskládala nákup do ledničky a rozvalila se na gauči. Myšlenky se jí pořád točily kolem Kaie a to se jí nelíbilo. Nakonec se rozhodla pustit si hudbu a pořádně uklidit koupelnu a záchod. Potom ještě vytřela podlahu v celém bytě a totálně zničená spadla na sedačku.

Rei i Aoi byli v práci a měli přijít kolem sedmé hodiny. Rozhodla se tedy, že jim dneska udělá jejich nejoblíbenější jídlo. Ještě chvilku podřimovala, když se přiblížila šestá hodina. Vyskočila z gauče a zamířila do kuchyně.

Kluci to snad měli vypočítané, protože přišli v momentě, když dochucovala omáčku a mohla servírovat. Ti dva okamžitě jak rozpoznali svoje nejmilovanější jídlo, rychle se vyzuli a přiřítili se k hrncům. Keiko právě byla na balkoně pro víno, takže je vůbec neviděla. Když ale přišla do kuchyně, uviděla ty dva nad hrnci. "Hele vy dva, běžte od toho." vyjela po nich. Škubli sebou a prudce se otočili. Keiko jim vzala z ruky lžičku a Aoiovi vařečku: "A ven." zavelela. Nakonec je z té kuchyně musela vykopat, ale stejně slyšela jen smích, když se šli převléknout.
Když přišli zpátky, Keiko je hned zaúkolovala. Aoi měl otevřít víno a Reita nachystat talířky a příbory. Potom se v klidu najedli a kluci jí vyprávěli veselé zážitky s dnešního dne.

Keiko se raději nezmínila, že potkala Kaie, jelikož jí bylo jasné, že by nebyli rádi a zase jí to rozmlouvali.
Po filmu na který se společně podívaly, se odebraly do svých postelí. Reita a Aoi zůstali na rozložené posteli a Keiko zamířila k sobě. Lehla si na záda a vzala do ruky telefon. Při večeři jí psal Kai a ona neměla možnost odepsat.

18:32
Yutaka Kai: Dobrý den…Ahoj…nevím, jak vás mám vlastně oslovit. Teď, když si píšeme je to divný :D neruším? Já jen, že letím až k večeru, tak by bylo super se předtím vidět J

22:07
KeikoK: Ahoj, bude nejlepší J

KeikoK: Napsal jsi mi právě, když jsme večeřely. Myslela jsem, že bude lepší, když to nebudou vědět J
Měla štěstí, okamžitě odepsal.

Yutaka Kai: To nevadí, jsem rád, když to neví J

KeikoK: Mám špatné zprávy. Zítra musím zaskočit v práci za nemocnou kolegyni, tak nemůžu přijít L. Mrzí mě to.

Yutaka Kai: Ou to je škoda. Nevím totiž, kdy znovu přiletím L.

KeikoK: Snad to vyjde někdy jindy J

KeikoK: Měla bych jít spát, zítra vstávám :D

Yutaka Kai: Jasně. Jen běžte.

Yutaka Kai: Přeji krásnou dobrou noc a ať se vám zdá o něčem krásném J

KeikoK: Děkuji a taky přeji krásnou dobrou noc :)

Keiko se odhlásila, nastavila si budík a pohodlně se uvelebila na posteli. Přemýšlela nad tím, co jí psal a ještě dlouho nemohla usnout.

Ráno se nemohla vyhrabat z postele. Reita i Aoi už úřadovali v kuchyni, když procházela do koupelny. Na pozdrav jen něco zamumlala a pokračovala dál. Přitom si mnula bolavý krk.
V práci už to bylo mnohem lepší. Vrátil se jí úsměv a se svými svěřenci vtipkovala. Za Rukim se dostala až později dopoledne, ale i tak ho po té době ráda viděla.

"Ahoj Ruki."pozdravila vesele a u jeho postele se opřela o berle. "Tak jak jsi tady beze mě bojoval, co?" zavtipkovala s úsměvem. "Moc se nesmějte. Počkejte, něco vám ukážu." Řekl s úsměvem a už se hrabal z postele. Postavil se na zem a vzal si od Keiko jen jednu berli. Pozorovala každý jeho pohyb, a když procházel kolem ní, musela trošičku couvnout, aby nespadl. "No páni Ruki, já jsem úplně v šoku. To všechno jsi zvládl s Bárou a Reitou?" reagovala překvapeně, ale pořád ho nespouštěla z očí. "Ano, máte radost?" otočil prcek mírně hlavou. Při otáčení si ještě tak jistý nebyl a potřeboval oporu. "Jasně že mám radost." udělala jeden větší krok a prcka objala. "Půjdeme se projít na chodbu, co říkáš?" když viděla přikývnutí, otevřela mu dveře a pokračovaly.

S jediným, s čím nepočítala, bylo, že se tady objeví Kai. Měla za to, že se přes telefon rozloučily a že se nějakou dobu neuvidí. Jaké bylo překvapení, když ho viděla přicházet.

Přišel až k ní a prckovi a široce se usmál: "Ahoj Keiko."pozdravil ji a políbil ji na její překvapenou tvář. Tiše se zasmál, když na něho hleděla, jak na zjevení. "A-Ahoj. Co tady děláš?" vypadlo z ní konečně, jakmile našla řeč. "Musel jsem tě ještě před odletem vidět." reagoval s úsměvem. Keiko se trošku zarděla a podívala se po Rukim. Ten si ho prohlížel se zamračenou tváří a jen na pozdrav kývnul. Potom se rozešel zase dál. Keiko ho okamžitě následovala. "Mám práci Kai tak… ." řekla nejistě. "Ou jistě. Chtěl jsem se jen rozloučit." bez jediného dalšího slova ji pevně objal, dal pusu na tvář a se zamáváním odcházel. Keiko se za ním celou dobu dívala a nevěděla, co si má myslet. Na druhou stranu to od něho bylo moc hezké. Nahnula hlavu na stranu, když jí v hlavě prolétla tato myšlenka a nevědomky se usmála.


Kai ale moc daleko neodešel a srazil se s Aoiem. "Jů Aoii, ty tady taky pracuješ?" řekl překvapeně a objal ho. "Co tady děláš?" vyjel po něm. "Přišel jsem se rozloučit." řekl s úsměvem a otočil se zpátky na Keiko. Aoi se na ni taky podíval a zatvářil se, jako bůh pomsty. "Od ní dej ruce pryč. Právě se rozešla s přítelem a já ti nedovolím jí ublížit." zasyčel nebezpečně. Kai na něho pohlédl s široký veselým úsměvem a nahnul hlavu na stranu. "Je moc hezká, viď?" řekl, obešel ho a pomalým krokem odcházel. Aoi se za ním překvapeně podíval a potom i na Keiko. Zakroutil nad tím hlavou, ale stihnul se i pevně rozhodnout ho k ní nepustit.








 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bara-chan Bara-chan | Web | 7. dubna 2018 v 19:51 | Reagovat

Ten Kai je taková potvora... Nelíbí se mi, jak se kolem Keiko ochomýtá, jak je vlezlý, snaží se Aoiovi ublížit a zároveň ubližuje i jí... zasloužil by pár facek... Snad se podaří Aoiovi a Reitovi ji ohlídat a vůbec nejlepší by bylo, kdyby se vrátil Uru a začal žárlit a chtěl se ke Keiko vrátit... anebo kdyby se dala dohromady s Aoiem... aby to aspoň k něčemu bylo ty jeho intriky...
Jsem moc zvědavá, jak se to dál rozvine a jakou roli tam ta potvora ještě sehraje... A taky jsem ráda za Rukiho pokroky :33 Těším se, kdy se s Reitou začnou do sebe víc zakoukávat :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama