Kai a jeho zapomětlivost

4. dubna 2018 v 7:05 |  The Gazette

No nečekejte nic světoborného, spíš takovou oddechovku. Napadla mě na noční a jelikož mi to nedalo, začala jsem ji sepisovat už v práci. Doma už potom lehce poupravila :)
Doufám, že vás trošku pobaví a zlepší vám den :)


"Kai a jeho talent na ztrácení věcí." povzdechla si, když držela v ruce jeho peněženku. Naštěstí v ní našla telefonní číslo, na které hned zavolala. Chvilku to zvonilo, než to uráčil zvednout: "Dobrý den, přejete si?" ozval se veselý hlas. Musela se v duchu ušklíbnout. "Dobrý den, volám, protože jsem našla vaši peněženku." řekla. Na druhém konci bylo chvilku ticho. "Haloooooo jste tam?" ozvala se znovu. "Jo jsem tady, jen v duchu nadávám na svou zapomětlivost a skrytý talent všechno ztrácet." Bylo až slyšet, jak se ušklíbnul. V pozadí slyšela veselý řehot. "Dobře, mám ji někam přinést nebo si pro ni dojdete?" optala se. "Jo, přineste ji prosím na náměstí na ten odlehlí konec u parku. Tak za hodinku?" zakončil svůj monolog. "Dobře, budu tam." a chtěla ještě něco dodat, když uslyšela konec hovoru.
Zaraženě se dívala na telefon a v hlavě jí proběhlo: "Co takhle se rozloučit." potom nad tím jen zavrtěla hlavou a podívala se na čas.

Po krátkém uvažování, co bude na náměstí tu hodinu dělat, se rozhodla zajít někam na kávu. Čas ubíhal velmi rychle, a když je člověk ještě začtený do napínavé knížky, utíká to dvojnásob. Když jí napadlo podívat se na hodinky, úplně se vyděsila. Už teď bylo pozdě. Rychle zaplatila, vyběhla z podniku a zamířila na místo schůzky.

Když se blížila, z kabelky vyndala peněženku a začala se rozhlížet. Uviděla je všechny na jedné z laviček a o něčem si povídali. Přiblížila se až na doslech a v ten moment uslyšela Kaiova slova: "Beztak je to šílená fanynka a vůbec nepřijde." vyslovil nahlas svoje domněnky. "Prosím tě, a proč by ti potom volala? To nedává smysl." uzemnil ho s malým úsměvem Aoi. "Nebo tě chce zatáhnout támhle do altánku a rozdat si to." řekl se smíchem prcek a potáhnul si z cigarety.

Já se k nim pomalým krokem blížila s hlavou na stranu a pobaveným úsměvem. Rei, který seděl na lavičce si jí všimnul jako první a tázavě si ji prohlídl. Svůj pohled na vteřinku zamířil na prcka a potom zpátky ke mně a usmál se. Pohodlněji se opřel a potáhnul z cigarety. Prcek ani Kai neměli šanci si mě všimnout, protože stáli zády.

Po chvilce si mě všimnul i Uru a Aoi, kteří seděli na lavičce společně s Reitou. Potichu se blížila směrem k jejich zádům, kde se zastavila. "Odkašlala si, aby na sebe upozornila a nahnula hlavu na stranu. Stalo se, jak předpokládala. Kai sebou mocně škubnul, až mu vypadla cigareta a Ruki vyskočil asi metr do vzduchu. Cigareta mu dopadla na bílé tričko, kde mu zanechala šedou šmouhu. "Jůůůů Ruki-san vy umíte skákat tak vysoko?" řekla a pobaveně se usmála. Prcek mě v ten moment probodnul zabijáckým pohledem a mračil se. Ti tři na lavičce se tak tak drželi, aby nevybuchli v hlasitý smích.

Donesla jsem vám tu peněženku." a natáhla ruce směrem ke Kaiovi. Ten si ji ještě s překvapeným výrazem převzal, ale nespouštěl z ní oči. "Jo a ohledně toho zatáhnutí to altánku, není to vůbec špatný nápad, ale snad to vyjde někdy jindy." usmála se co nejkrásněji na Kaie. Ten vypadal, že se drží, aby se nezačervenal a nesmělí úsměv jí oplatil.

Mrknutím na telefon se ujistila, že už má nejvyšší čas vyrazit na autobus. "Fajn, tak ráda jsem vás poznala, ale musím letět. Za chvilku mi jede autobus. "Jedete přímo domů?" ozval se z lavičky Uruha. "Jo jedu." otočila se zpátky. "Tak počkejte, pojedu s vámi. S nimi už asi nebude žádná sranda." ušklíbnul se a podíval se na Kaie. "Počkejte i na mě." začal se zvedat Reita.

"Teď už tři se rozešly přes náměstí a všichni tři cítila spalující pohledy v zádech. "Prcek byl boží, jak vyletěl, měl jsem co dělat, abych se nerozesmál." promluvil jako první Reita, když už byly z doslechu. Oba dva mocně přikyvovaly a začaly se hlasitě smát.


Cesta domů proběhla v dobré náladě, kterou zakončily u Uruhy doma s červeným vínem a klábosením až do pozdních ranních hodin. Teda hlavně se mluvilo o Kaiovi a prckovi a tak se dozvěděla spoustu různých pikantností, které byly veřejnosti nepřístupné.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bara-chan Bara-chan | Web | 5. dubna 2018 v 1:12 | Reagovat

Áá, pustila jsem se do toho už ráno, než jsem jela do školy, ale už jsem nestihla komentovat... nevadí, ráda jsem si povídku přečetla znova :D
Ten moment, kdy Ruki vyskočí metr do vzduchu :'DDD Ještěže jsem čaj dopila už chvíli předtím a byla na to připravená, jinak bych se utopila smíchy :'DDD A ještě ta šmouha od cigarety, dovedu si ho představit, jak prská :D Líbil se mi i nápad a jak šli s Kaiem pro tu peněženku všichni, jak bodyguardi :D
Pěkná povídka, příjemné odreagování :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama