Zázrak jménem lásky 11. kapitola

31. března 2018 v 17:08 |  Zázrak jménem lásky

Omlouvám se, že dílek přidávám až teď. Byla jsem u rodičů a zapomněla přednastavit článek. Noťas si to toiž většinou neberu :)
Děkuji Bara-chan za velmi povzbuzující komentář a teď už k samotnému dílu.
Keiko jede na výlet a taky se dozvíme něco o Reitově dětství :)


Aoi se večer vrátil z práce totálně zničený. Jakmile se vyzul a pověsil bundu, plácnul sebou na sedačku. Zavřel oči a až po chvilce ucítil krásnou vůni linoucí z kuchyně. Podíval se tam a otevřel pusu, že se zeptá, co to tady tak krásně voní, když si všimnul Keiko. Právě dodělávala omáčku a mračila se. Vystřelil na nohy a utíkal ji obejmout. Keiko se lekla a vyjekla, ale když poznala Aoie, uklidnila se. "Jsem tak rád, že jsi vylezla z toho brlohu." zasmál se. "Já musela, copak můžu nechat Reitu samotného v kuchyni?" ihned oponovala s úsměvem. Rei ji drcnul mezi žebra a hnusně se na ni zadíval. Aoi se rozesmál, objal ho a políbil. "Večeře bude za chvilku." řekl ještě na oko naštvaně Rei a začal chystat talíře. Aoi s písničkou na rtech se šel převléknout a Keiko začala servírovat.

Když došel Aoi zpátky do kuchyně, už čekaly jen na něho. Keiko ještě zapálila svíčku na stole a potom se v tichosti najedly. Po večeři si šla Keiko lehnout a ti dva se usadili v obýváku na sedačce.

"Jsem rád, že je Keiko zpátky." zašeptal Aoi a políbil ho. "Jo to já taky. Myslím, že ještě v noci se rozhodla, že kvůli němu brečet nebude, že za to nestojí. To je sice super, ale pořád mě mrzí, co se mezi nimi stalo. Uru je vážně idiot, když nechá odejít takovou holku." přemýšlel nahlas Rei. "Když jsi byl za Uruhou, potkal jsi ji?" zeptal se zvědavě. "Právě že ano. Je to tip holky, co si o sobě myslí, že ví úplně všechno a je namyšlená. Skoro mi nedovolila s ním promluvit. Nevím, jestli to jsou nálady z těhotenství nebo taková opravdu byla, ale vůbec se mi k němu nehodila." popisoval a přitom se mračil. Vzpomněl si na všechno, co mu řekla, a musel se držet, by nepraštil pěstí do polštáře.

Aoi poznal, že se na něho zlobí a tak raději změnil téma. V průběhu večera se bavili o všem možném. Málem se i pohádali, ale nakonec to převrátili v srandu. Vyhrál ale Aoi, který ho lechtal tak dlouho, až mu dal zapravdu. Aoi, který byl celou dobu nad ním, si položil hlavu na jeho hrudník a poslouchal, jak se mu pomalu uklidňuje srdíčko. Rei zaplul prsty do jeho vlasů a začal si s nimi hrát. Aoi zavřel oči a ani nevěděl jak, usnul. Rei se jen usmál, zakryl je dekou a usnul vzápětí také.
Pracovní týden se přelomil do víkendu a tak si mohli dovolit spát až do oběda. Keiko zbudily paprsky sluníčka, které si našly cestu přes těžký závěs. Zamračila se a otočila se na druhou stranu. Už ale nemohla usnout a tak ještě v pyžamu zamířila do koupelny. Udělala hygienu, a když se vracela, uviděla ty dva na sedačce. Aoi Reitu objímal kolem pasu a spokojeně se usmíval. V ten moment se jí všechno vrátilo a ona ucítila v očích slzy. Silně zatřepala hlavou, aby je zahnala a raději odvrátila pohled.

Už převlečená zůstala sedět na posteli a dívala se upřeně na zeď před sebou. Myšlenky se jí točily kolem Uruhy, ale taky u posledních dní, kdy jen plakala a proklínala ho. Vytrhlo ji vrznutí dveří a tak se tím směrem otočila. Aoi měl hlavu strčenou mezi futra a dveře a díval se na ni. Když uviděl, jak se tváří, přišel k ní a pevně objal. "Vymysleli jsme s Reitou takový malý výlet. Nechceš jet s námi? Zvedne ti to náladu?" lákal ji. "Pojedu velmi ráda." odpověděla teď už s úsměvem. "Super, tak se pojď nasnídat a potom jedemeee." zazpíval to poslední slova a Keiko se nemohla ubránit smíchu.
Jakmile se nasnídaly a sbalily svačinu, foťák a nějakou deku, vyrazily autem za město. Rei jim totiž chtěl ukázat svou rodnou vesničku a svá oblíbená a tajná místa.

Auto nechaly u rybníka na kraji vesnice a rozešly se kolem vody. Chvilku se prodíraly rákosím a chvilku šly přes velké kameny, ale cestou si užily spoustu legrace. Rei je vedl směrem do lesa až na malý palouk s jedním majestátním dubem uprostřed. Keiko se na strom dívala s nostalgií a nemohla odtrhnout oči. "To je nádherné místo." zašeptal Aoi a podíval se po svém milém s úsměvem na tváři. "Tak tady jsem strávil celé prázdniny. Mamka mě tady nikdy nenašla. Vždy jsem se jí schoval támhle na stromě." a už je táhnul skrz palouk. Zastavil se u jednoho stromu, obešel ho a mírně se usmál, když našel malé dřeva zatlučené do stromu. "Sloužily jako takový žebřík, máma sem nikdy přímo nešla." řekl smutně Rei a pohladil zbytky žebříku. Aoi ho automaticky objal a dal pusu do vlasů.

"Tak konec smutku, já mám hlad." zašvitořil Aoi a už se natahoval ke Keiko, která nesla košík se svačinou. Okamžitě uhnula a rozeběhla se zpátky na palouk. Aoi hned za ní. Chytnul ji asi v polovině cesty a pevně objal. Rei nad nimi s úsměvem kroutil hlavou a šel pomalým krokem za nimi. Ti dva mezitím rozložily deku a daly na ni jídlo. Aoi si spokojeně mnul ruce a už očima vybíral, co si dá a na co má chuť. "Hle počkej na Reitu."plácla Aoie přes ruku. Ublíženě se na ni podíval a přímo pobízel pohledem Reie, aby šel rychleji.

Když se konečně usadil, Aoi si okamžitě zabral celý talířek buchty. "Tak na to rovnou zapomeň." vystartoval po něm Rei a snažil se mu s talířku kousek ukrást. On mu ale nedal možnost a tak na něho vypláznul jazyk. Snažil se jíst co nejrychleji, ale Keiko ho zarazila: "Já chci taky ochutnat." chtěla si vzít taky. "Je to výborné." zahuhlal s plnou pusou. "Aoi, dej mi ten talířek." řekla už razantněji. Jen zakroutil hlavou. "Aoi."zvýšila hlas. Aoi sebou trhnul, naposled se podíval na talířek plný dobrot a se smutnou tváří jí ten talířek dal. "Tak je to lepší. Hodnej kluk." poškrábala ho pod bradou, jako když chválí pejska. Aoi se na ni podíval vraždícím pohledem a založil si ruce na hrudi. "Snad by ses na ni nezlobil." zašišlal Rei, kterému se tohle provokování začalo líbit a přesunul se k němu. Obtočil mu ruce kolem pasu a položil si hlavu na jeho rameno. Pusu na ucho si neodpustil, a když cítil, jak sebou trhnul, ještě do něho fouknul. "Rei." vyletěl jak čertík z krabičky a ucho si mnul. Ti dva dostaly záchvat smíchu a válely se na dece s rukama obtočenýma kolem břicho. "No počkejte, to vám nedaruju." zaprskal. Ti dva okamžitě vzaly nohy na ramena.

Nejprve zamířil za Keiko. Lehce ji doběhl, dal si ji přes rameno a v klidu zamířil k dece. Rei se ji snažil osvobodit a všemožně Aoie lechtal, ale on ho už znal a zkušeným tahem ho poslal zády na deku. Keiko položil vedle něho, naklonil se na ně tak, že se nemohly dostat pryč a vítězně se usmál. "Ale no tak Aoi, snad se nezlobíš?" snažil si ho udobřit Rei. "Aoi."vykřikly zároveň, když se jeho kolena nápadně objevila u jejich intimních míst. "Copak?" reagoval s úsměvem a dál pokračoval ve svém plánu. Keiko i Rei se snažily dostat pryč nebo alespoň z dosahu jeho kolen, ale to se jim nedařilo. Teď se jen nepatrně otřel o látku v jejich rozkroku a okamžitě na jejich tvářích viděl reakci. Oba dva se kousaly do rtu a vraždily ho pohledem. Když se to chystal udělat zase, oba dva zároveň vykřikly: "Omlouvám se." zavřely oči a doufaly, že to Aoi vezme a nechá je být. Aoi se usmál, nejdříve políbil Reie a potom dal pusu na čelo Keiko. Oba dva otevřely oči a zmateně se na něho podívaly. Potom se podívaly po sobě a potom zase na něho. "Omluva se přijímá." objasnil jim to. Oba dva si oddechly a posadily se.

"Můj ex-přítel si ze mě vždy dělal srandu, že jsem nikdy neměl holku a že ji nedokážu vzrušit. Teď můžu s klidným svědomím prohlásit, že to umím." vysvětlil své jednání. "Jo jenže s tebou to nic neudělalo ne? Měl jsi někdy v posteli holku a zkoušela se s tebou vyspat?" zvědavě se zeptala. "Vlastně neměl." odpověděl zamyšleně a mnul si bradu. "Takže jsi vlastně ještě panic, protože jsi nikdy neměl holku." rozesmál se Rei. "A ty jsi někdy holku měl?" reagoval naštvaně. "Jo, když mi bylo 23, tak jsem byl pozvaný na jeden večírek a tam se opil. Probudil jsem se s nahou holkou v náručí. A ano opravdu jsem s ním spal, protože ráno měla blbé kecy a takové ty staromodní názory. Že prý, když jsem s ní spal, musím s ní chodit a potom si ji i vzít. Okamžitě jsem hodil zpátečku." říkal s pobavením a nakonec se nad tou vzpomínkou rozesmál. Aoi se na něho díval a téměř se až styděl, že vlastně nikdy neměl holku. "Jsi v pořádku?" pohladila ho po paži Keiko.


"Chtěl bys to někdy zkusit? Spát s holkou?" zeptal se zvědavě. "Asi ne, teda nikdy mě to nelákalo." odpověděl s úsměvem. Rei jen pokýval hlavou a nechal to být. Společně se najedly a vyrazily zpátky do města.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bara-chan Bara-chan | Web | 31. března 2018 v 19:36 | Reagovat

Proč mám takový pocit, jako by mezi Aoiem a Keiko jiskřilo...? :33 Ale líbí se mi to, moc :33 Jsem ráda, že se Keiko dává do kupy a ten konec mě rozesmál :D Reita měl dobrou schovku a pěkné, že jim ji prozradil :)
Těším se na další díl :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama