Všechno je jinak 6. kapitola

2. června 2017 v 9:40 |  Všechno je jinak

Doufám, že se bude líbit :)



Aoi zastavil u malé chaty v mírném svahu. Vypnul motor a podíval se přes zrcátko na Uruhu. Ten právě opatrně bral Sam do náruče a vytáhnul ji z auta. Aoi zamknul auto a rozešel se ke dveřím. Vylovil klíč z pod květináče a odemknul. Otevřel dveře a oni vkročily do malé místnosti. Uprostřed byl čtvercový stůl s židlemi, v rohu velká skříň, naproti skříně malé umyvadlo. Vedle vchodových dveří, postel se zatuchlou dekou. Právě tam položil Sam a zakryl ji až po bradu. Mírně se zavrtěla, ale potom tvrdě usnula.

Aoi mezitím s někým telefonoval, když konečně domluvil, kývnul hlavou k dalším dveřím. Oba tedy vkročily do druhé místnosti a posadily se za počítače. "Máš to?" zeptal se Aoi. Uruha se jen ušklíbnul a vytáhnul ampulku s pár kapkamy krve. Aoi se jen usmál a hned to začal zkoumat.
Po pár hodinách práce se protáhnul, že mu zakřupaly snad všechny kosti a přemístil se za Uruhou. Ten seděl na posteli a pozoroval Sam. Zase sebou házela na posteli, tentokrát se ale ani nesnažil ji probudit. Nechal ji se vrtět, převracet ze strany na stranu a plakat.

Aoi se nad tím ani nepozastavil a rovnou zamířil ke skříni, kde bylo schované pivo. V ten moment se ale Sam prudce posadila, prudce oddychovala a v očích pořád měla slzy. Okamžitě si je začala utírat, protože nechtěla, aby ji tak viděl Aoi. Uru ji něžně objal a nechal ji, ať se k němu přitiskne. Cítil, že se ještě pořád trochu klepe. Aoi se posadil za její záda a pevně ji objal zezadu. Sam sebou trochu trhnula a potom zavrtěla, ale když ji Aoi k sobě přitiskl ještě pevněji, raději zabořila nos do krku Uruhy. Oba dva se na sebe podívaly a ušklíbly.

Kde to vlastně jsme? Tohle nevypadá jako můj pokoj na koleji." zeptala se Sam, když se trochu vzpamatovala. Uruha se jí podíval do očí, pohladil po tváři a usmál se. "Museli jsme s Aoiem vymyslet plán B, protože začala bouřka a prudce pršelo." odpověděl jí. Sam to jako vysvětlení nejspíš stačilo, protože se usmála. Aoi mezitím někam zmizel.
Na snídani se Aoi znovu objevil. Společně se najedli a začaly balit. Když konečně měli všechno hotovo, zamknuly za sebou a nastoupily do auta. Sam se už nemohla dočkat, až odsud vypadne.

Aoi zatočil klíčkem v zapalování a nic. Neozval se jediný zvuk. Zkusil to znovu a zase nic. Tiše zavrčel nadávky a vystoupil. Otevřel si motor a začal se v tom rýpat. Když mu to trvalo nějak moc dlouho, Uruha řekl Sam, že ho půjde trochu popohnat. Jakmile se k němu naklonil, Aoi se usmál, ukázal Uruhovi vytáhlou hadičku a dál se spokojeně vrtal v motoru. Uru se držel, aby se nerozesmál. Rychle ho to ale přešlo, protože se po jeho boku objevila Sam. "Tak co, už pojedeme?" řekla a podívala se na ty dva s nadějí. Aoi jen zavrtěl hlavou: "Promiň Sam, ale sám na to nestačím. Musím zavolat pomoc." řekl a už vytahoval z kapsy telefon. Šel směrem k malému molu, kde byl nejlepší signál. Ještě viděl Sam, jak těžce dosedá na druhý schod pod chatou a Uru si sedá k ní.

"Chci odtud, necítím se tady vůbec dobře." řekla Uruhovi a přitiskla se na jeho ruku. Uru ji objal a svůj úsměv skryl v jejich vlasech. Aoi mezitím skončil hovor a přisedl si k nim. "Tak kamarád mi slíbil, že přijede co nejdřív." řekl a usmál se na Sam. Sam si jen smutně oddychla. "Pojďme ještě dovnitř, než přijede." řekl Aoi a už odemykal dveře. Sam ale zavrtěla hlavou: "Chci zůstat venku." řekla a zvedla se, že půjde k molu. Aoi i Uruha se za ní dívali, ale nic neřekli. Jakmile ale za sebou zavřeli dveře, jejich úsměv zmrznul. Uruha se postavil k oknu a zadíval se směrem, kde seděla Sam. "Za chvilku přijede Nao a pomůže nám to dokončit. Podle toho vzorku, který jsi mi dal je to opravdu ona. Teď ji ale donutit někoho uzdravit nebo u ní vyvolat směsici pocitů." řekl a postavil se za něho. "Myslím, že to bude každou chvilku. Mám z tohoto místa strach a necítí se tady dobře." řekl. "Proto chtěla tak rychle odjet?" zeptal se pobaveně Aoi. Uru jen kývnul.

Sam se mezitím přemístila na okraj mola, vyzula si boty a ponořila je do vody. O asi hodinu později se na příjezdové cestě objevilo druhé auto. Aoi mu vyšel naproti, pozdravil se s ním a otevřel mu motor. "To je ona?" zeptal se na rovinu, skloněný nad motorem. Aoi je zakýval hlavou. Jakmile byl motor opravený, společně vešli dovnitř. Zašli až do zadní místnosti a tam Aoi sedl k počítači. "Hele shoduje se na 90 procent. Deset procent nejspíš zabrala její matka." řekl tu poslední větu otráveně. Nao se přemístil k oknu a pozoroval Sam na molu. "Moc se tady necítí, co?" poznamenal Nao. Aoi se jen ušklíbnul: "Poznáš to na první pohled, ale co bych se divil. Jsi stejný jako ona.".

"Můžeme vyrazit" zavolal Uru na Sam. Ta si okamžitě začala obouvat boty a spěchala za nimi. Když si všimla Naa, zarazila se. "Ahoj, já jsem Nao. Přejel jsem vám zpravit auto." představil se a podal ji ruku. Sam se taky představila a ruku mu stiskla. Nao okamžitě poznal, že hledali takovou dobu právě ji. Usmál se na ni a mohlo se okamžitě vyrazit.
Když konečně dorazily před kolej, Sam si potichu oddychla. Vystoupila z auta a šťastně se usmála. "Konečně." zašeptala si sama pro sebe. Udělala pár kroků, když si uvědomila, že se nerozloučila s Uruhou. Vrátila se, políbila a už rychlým krokem vyrazila směrem svou kolej. Uruha se za ní jen usmíval. Rozloučil se s Aoiem a zamířil do svého pokoje.

Sam dorazila do svého pokoje a okamžitě začala hledat mobil. Našla ho na stole v kuchyni. Oddechla si. Když ho ale odemkla, vyskočily na ni spousta nepřijatých hovorů a asi 15 esemesek. Přečetla si od koho a okamžitě mu zavolala zpátky. Zvednul to hned po první zazvonění: "Sam, jsi normální? Víš, jaký jsem měl o tebe strach. Neozývala ses dva dny." okamžitě jí začal nadávat Kai. "Promiň, ale nestihli jsme zpáteční autobus a potom jsem zjistila, že jsem telefon nechala na stole." začala mu to vysvětlovat. Kai si v telefonu oddechl. "Tohle už mi ale nedělej, ano?" ubezpečil se. Když slyšel souhlas, uklidnil se. Prokecaly spolu ještě dlouho, než se rozloučily. Předtím se ale stačily dohodnout na pivu. Kai totiž trval na tom, že se musíme sejít.

Když se přiblížila hodina schůzky, Sam si vzala peněženku a klíče a vyrazila. Kai seděl na jejich oblíbeném místě v hospodě a něčemu se smál. Všimnul si jí, až když stála u stolu. Okamžitě se zvednul a prudce a pevně ji objal. Ruki ji taky objal, ale nesměle a sednul si zpátky na místo se skloněnou hlavou. "No tak povídej, co se stalo?" chtěl okamžitě vědět Kai. Sam mu to všechno vylíčila, jak to bylo a přitom usrkávala pivo.

Kaiovi se moc nelíbilo, že strávila noc v nějaké chatě, ale nic neřekl. S jejího vyprávění měl ale husí kůži. Později se k nim přidal i Aoi s Uruhou. Právě Uruha se prosmekl kolem Kaie a sednul si mezi ně. Objal Sam kolem pasu a políbil.
Kai se odvrátil, nezatvářil se moc nadšeně a raději usrkl piva. Aoi si toho všimnul, ale nic neřekl. Jen se usmál, než se zhluboka napil. "Slyšel jsem, co se vám stalo. Sam se tam necítila moc dobře, tak doufám, že jsi dělal všechno pro to, aby tam nebyla moc dlouho." řekl celkem studeným hlasem Kai s pohledem zabodnutým ve tváři Uruhy. Uruha se pomalu otočil Kaiovi čelem, ale netvářil se moc hezky. "Jistě že Kaii, nedovolil bych, aby jí někdo ublížil. Navíc z té chaty jsme odjely hned, jak to bylo možné." odpověděl studeně a napil se piva. Večer neprobíhal tak jak vždy v přátelském duchu, ale zábava trochu vázla.

"Myslím, že už půjdu, jsem unavená ještě z našeho výletu." řekla z ničeho nic Sam. Uruha ji chtěl doprovodit, ale Sam ho jen políbila, usmála a řekla, ať se o ni nebojí, že to zvládne. Uruha tedy zůstal v hospodě.
Jakmile Sam odešla, Uruha uhodil: "O co ti jde Kaii? Dokážu se o ni postarat i bez tvého neustálého hlídání." vyjel po něm. "Tím si nejsem tak jistý. Nevypadáš jako tip kluka, který se stará." vrátil mu to Kai. "Co ty o tom můžeš vědět, jak se starat o holku. Pokud vím, tak jsi na kluky." řekl jakoby nic a tím vzal Kaiovi vítr z plachet. Překvapeně na něho hleděl a snažil se něco říct na obranu. Nic ho ale nenapadlo a tak pusu zase zavřel. Ruki když to viděl, okamžitě mu chtěl pomoci: "To ale neznamená, že se neumí starat a nebýt oporou." řekl na kamarádovu obranu. Uruha se jen ušklíbnul, ale už nic neřekl. Potom se vytratily i Kai a Ruki a Uru s Aoiem zůstaly sami.


"Myslíš, že ví, co je zač, když má pořád tendenci ji ochraňovat?" prolomil ticho mezi nimi Aoi. "Myslím, že ne, ale Ruki mi začíná dělat starosti. Moc se neprojevuje, ale myslím, že cítí, že je Sam výjimečná. Nevšiml sis, jak ji pozoruje?" řekl a podíval se na svého kolegu. Věnovali si jen jeden pohled, aby věděli, co si navzájem myslí. Dopili zbytek piva a odešli.









 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bara-chan Bara-chan | Web | 3. června 2017 v 15:52 | Reagovat

Tak teď jsem úplně mimo... :D A o to zvědavější na další díl, protože co ti dva kují a o co že tu teda jde... Zatím mi to hlava nebere :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama