Červen 2016

Povídání z mojí duše

25. června 2016 v 16:23 Studnice mé duše
Jedno jsem se už naučila. Říkat si o pomoc a ptát se. S tím jsem měla velký problém na základní škole. Byla jsem mlčenlivá a pro některé neviditelná. Netuším jestli tihle lidé ještě existují.

Právě když to píšu, vzpomněla jsem si na film Deník princezny. Hlavní hrdinka by neviditelná pro své spolužáky, ale potom se s ní stala krásná holka. Ona se změny nebála, i když ze začátku byla nervozní. Šla do toho po hlavě, aby se změnila. Nakonec si na to prostě zvykla.

Možná na tom filmu opravdu něco bude. Na příběhu, hloubce toho příběhu. Všechny jsme zakleté princezny, které mají svoje strachy. Svůj pocit bezpečí, který nedokážou přeměnit nebo o něho přijít. Jednou to ale uděláme a uvědomíme si, kolik času jsme zameškali strachem z neznámého.

Teď už je jen na nás, jak se s tím vypořádáme.

A začneme žít.