Povídání z mojí duše

16. dubna 2016 v 20:57 | Týna

Ahojte broučci, tak jsem si říkala, že bych se aj mohla ozvat, jestli žiju. Ano žiju.Už se mi pomalu blíží první termín maturity, ale necítím se zatím nějak nervozně. Říkám si, že když to zvládli přede mnou, tak to musím zvládnout taky, no ne?

Nevím, čím to je, ale teď kolem sebe cítím změny, které se snažím příjimat. Nedokážu to pořádně vysvětlit, ale cítím se po fyzické i psychycké stránce mnohem lépe.

Mám v sobě ještě hodně blogů, které vyplouvají na povrch a se kterými se snažím pracovat. Hodně mě pomáhá mamka, která se mnou o tom hodně mluví, když jsem doma. Není nad to si pořádně pokecat.

Právě jsem venku se psem a sedím na louce plné rozkvetlých prvních jarních květin. Je tady nádherně a já se zamýšlím nad tím, proč se tak necítím pořád. Proč jsem doma jiná než venku? Je svět tak zrychlený, že člověk se nedokáže jen tak zastavit a popřemýšlet nad svým životem, nad svým jednáním, nad svými sny? Vím tato doba je...nemůžu právě najít to zprávné slovo, ale snad mi rozumíte.

Už několikrát jsem se přistihla, že myslím na Henryho nebo Joon Jaeho a představuju si, jaké by to bylo ho potkat nebo s ním žít. Myslím, že si někteří z nás vysní jejich povahu (myslím tím vašich oblíbenců) a nezamýšlí se nad tím, že jsou třeba úplně jiní a potom jsme sklamaní. Trochu mi to přerostlo přes hlavu.

Moje cesta tímto směrem ale nevede, potřebuju žít v realitě, najít si přítele a třeba potom se do Asie podívat. Je to mým snem a ten mi nikdo nevezme. Teď ale potřebuju žít tady a teď.

To ale neznamená, že nechám psaní, jen to možná už nebou fanfikce, ale příběhy se smyšlenými postavamy, ale v reálném prostředí.
Většinu z vám tím nejspíš sklamu a ztratím přízeň, ale tady teď jde hlavně o mě. Jak se cítím a kam se chci v životě posunout. Možná to teď zní nafoukaně a sobecky, ale je to tak a tak to cítím.

Rozepsané povídky samozřejmě dopíšu, tak zlá na vás být nedokážu. Vždy jste mě podporovali svými komentáři a jsem vděčná, že jste vůbec obětovali svůj čas a přečetli si moje výtvory.

Tímto se s vámi zatím loučím. Mějte se krásně a užívejte víkendu.

Vaše Týna
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 16. dubna 2016 v 23:15 | Reagovat

Jsem ráda, že žiješ. A tak ti přeju hodně štěstí do života...

2 Nagasaki Nicolca Nagasaki Nicolca | Web | 18. dubna 2016 v 12:07 | Reagovat

Maturity se neboj. Teda boj, ale ne příliš. :-) Není to zase takové peklo, jak se zdá. Důležité je si věřit.
Držím palce, ať Ti všechno vyjde.^^

3 Narbie Narbie | Web | 19. dubna 2016 v 19:23 | Reagovat

Držím palce u maturity!
Píšeš hlavně sama pro sebe a kdo není hloupý, tak tě bude bez problémů respektovat..:) Nelam si s tím hlavu. Přeji mnoho štěstí do budoucna.

4 Ryunka Ryunka | E-mail | Web | 30. dubna 2016 v 20:07 | Reagovat

Z maturity jsem byla strašně nervózní, ale upřímně... Rozhodně to nebylo tak zlé, jak jsem se bála, že to bude :) Takže držím palce ;)
Já bych psala tím stylem, jakým uznám za vhodné. Jde o dobrý pocit. Pokud se to bude líbit někomu dalšímu, pak ještě lépe :)

5 beepinka beepinka | Web | 20. května 2016 v 16:40 | Reagovat

Moc ti držím palce u maturity ♥ Já už jí mám za sebou,je to fakt úleva. Dej pak vědět :3

6 Ryuu L Ryuu L | Web | 30. května 2016 v 10:54 | Reagovat

som rada, že ťa vidím s5 a dúfam, že dobre dopadla aj maturita! :) čo sa týka tohto tvojho obdobie, plne ho chápem, pretože som si prešla niečim podobným a preto budem velmi zvedavá aj na zmenu v tvojich príbehoch! :) prajem vela šťastia a dúfam, že sa budeš sama so sebou cítiť dobre, pretože to je to najdôležitejšie! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama