změna k lepšímu 5. kapitola

3. srpna 2013 v 12:30
Posílám Vám další kapitolku povídky. Vím , že mě to tentokrát trvalo trochu díl, ale dávala jsem si na čas. Doufám, že se bude líbit a nepohrdla bych nějakým tým komentářem.
Skvělou zábavu
Vzbudila jsem se až v nemocnici. Když jsem otevřela oči, bouchlo mě do očí prudké světlo a nemohla jsem pohnout rukou. Když jsem konečně mohla otevřít oči a pořádně si přivykla, rozhlédla jsem se po pokoji. Byl jako všechny pokoje, ve kterých jsem kdy byla. Spícího Neara jsem si všimla hned v zápětí a L spal na židli u stolu. Usmála jsem se a pozorovala je. L se o chvíli později probudil. Starostlivě se na mě usmál. Jak ti je? Měl


L zavezl Neara domů a poslal ho rovnou do sprchy. Když se vrátil, L dodělával oběd. Bude Naomi v pořádku, že ano? Ano, bude v pořádku, už se netrap. Usmál se na ně ho a dál to nerozebíral. Jenže Nearovi to nestačilo. Ty víš co jí je, že mám pravdu? L se na něho jen podíval a jemu bylo hned jasné, že ano. A řekneš mi to prosím? Neare to by ti měla říct Naomi, ne já. Jenže já už to nechci znovu zažít, chci vědět co jí a jak jí můžu pomoct. Víš Neare já. Prosím L. Řekne neštastně a udělá na mě psí oči. Víš, tušil jsem, že není něco v pořádku, ale ona mě vždy odpověděla stejně. Že je všechno v pořádku. "Pojd jsem" natáhl jsem k němu ruku. Ten se mě chytil a já si ho přitáhl do náruče. Všechno bude zase dobré Neare. Šeptal jsem mu do vlasů. Strašně jsem se oni bál, šeptal. Vybavil se mi ten moment, jak jsem ji viděl naposled před lety. Vypadalo to podobně, ona omdlela a než jsem něco udělal spadl jsem vedle ní. Jenom to bylo jiné v tom, že mě spadla do náruče a mě nikdo neodvezl. Neare já. Prosím L, řekni mi to. L si jenom povzdechl. Dobře Neare, já ti to tedy řeknu. Posadili se oba na sedačku a L začal vyprávět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama