Voldemortova dcera 2. kapitola

10. srpna 2013 v 19:08
Tady vám posílám další díleček povídky. Vím trvalo mi to strašně dlouho, ale nějak jsem se ted věnova povídce Změna k lepšímu, tak se omlouvám.
Budu ráda, když mi zanecháte nějaký ten komentář, atˇ vím jestli se líbí a mám pokračovat. Zatím mám napsané 5 kapitol, která vám budu postupně posílat.
Přeji pěkné počtení :)
Ten kluk jen přikývl. Ginny se rychlostí blesku zvedla, pozbírala svoje knížky a běžela do do velké síně. Já jsem zůstala sedět na místě a s úsměvem jsem ji pozorovala, jak mizí v hradu.



Najednou jsem si uvědomila, že ten kluk tam pořád stojí a pozoruje mě. Chvíli jsme se dívali jeden na druhého a navzájem jsme zbírali odvahu promluvit. Já jsem Peter začal ten kluk. Ahoj, já jsem Christina a usmála jsem se na něho. Ty jsi ta nová ,že? Ano, to jsem. A jak se ti líbí v bradavicích? Bradavice jsou úžasné, chvíli jsem se strácela v bludištích chodeb, protože vypadají jedna jako druhá, ale Ginny mi pomohla. Taky jsem s tím měl ze začátku problém. Pamatuju si, že jsme se domluvili vždy čtyři nebo pět a šli jsme spolu. Nad touto vzpomínkou se usmál. A proč jsi nastoupila až ted? Máma mě učila doma, ale poslední dobou to bylo mín a mín, tak mě přihlásila do bradavic. Po chvíli jsme dostali oba hlad, tak jsme se rozešli do velké síně. Cestou se za námi otáčeli snad všechny holky co jsme míjeli. Po očku jsem se podívala na Petera, ale ten dělal, jako by si toho nevšiml. Cestou jsme si povídali o všem možném.
Ginny jsem ten den zastihla až na večeři. Usmívala se od ucha k uchu a povídala si s Harrym. Poznala jsem ho podle fotky v novinách. Sedla jsem si naproti a usmála se na Harryho, který si mě všiml jako první. Ty budeš asi Christin, že? Jen jsem přikývla a přijala jsem jeho nataženou ruku. Podívala jsem se na Ginny a ta se usmála.V blízkosti Harryho zářila. Harry si mě chvíli prohlížel a potom najednou něco pošeptal Ginny. Ta se na mě podívala a potom na Harryho. To není špatný nápad. Po obličeji jí přejel šibalský úsměv. Já jsem to celé pozorovala s povytáhlím obočím. Večeře probíhala celkem v klidu. Když se už někteří chystali odejít, Ředitelka McGonagalová je ještě zastavila. Než se rozejdete do svých kolejí, chtěla jsem vám oznámit že příští výkend bude výlet do Prasinek. Okamžitě se zvyhla vlna nadšení. Já jsem se jen usmívala a plánovala si, že si doplním zásoby čokolády. Ginny s Harrym na sebe mrkli, ale tak abych to neviděla a potom nasadili andělské obličeje. Chvíli jsem je pozorovala a přemýšlela co mají za lubem. S přemýšlení mě vytrhla Ginny, která mi oznámila, že jde vyprovodit Harryho, at ji nečekám. Jen jsem přikývla. Vykročila jsem směrem ke koleji, když se ke mě přidal Peter. Povídali jsme si o všem možném a zjistili jsme, že toho máme spoustu společného. Ve společenské místnosti jsme si popřáli dobrou noc a každý jsme se rozešeli do své ložnice.
Dorazila jsem tam a okamžitě jsem se svalila na svou postel. Dvě další spolubydlící, už byli ve svých postelích s knížkou v ruce. Hele Christin, být tebou, dám si na Petera pozor.Trochu mě to zarazilo. Proč? Sedla jsem si do tureckého sedu a vyčkávala na odpověd. Ta se podívala na druhou a vyměnili si pohledy. Víš, on není takový, jaký se zdá být. Nechápala jsem co tím chtějí říct, tak jsem jich posunkem vyzvala, at pokračují. No on má pověst sukničkáře. Každý den blbne hlavu nějaké jiné a když už ji má , tak jí zlomí srdce. Všimla sis té holky v koutě? Myslíte tu co byla schoulená v klubíčku a plakala? řekla jsem. Jo. Počkejte to chcete říct, že kvůli němu? Jenom přikývli.Chvíli jsem na ně hleděla s otevřenou pusou.Potom jsem se na ně usmála. díky holky. Nemáš zač, jen jsme mysleli, že bys to měla vědět. Bezvýraznou tváří jsem si lehla zpátky na postel. Po chvíli jsem se šla osprchovat a spát. Ani nevím kdy přišla Ginny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama