změna k lepšímu 3. kapitola

30. června 2013 v 18:25

Tady vám posílám, další dílek povídky. Doufám, že se bude líbit. A byla bych ráda, za nějaký ten komentář, jestli mám pokračovat nebo ne.
tuhle povídku věnuje svojí sestřičce, kterou mám moc moc ráda.
Druhý den ráno jsem se probudil jako první. Chvíli jsem jen tak ležel a pozoroval spícího Neara na jejím bříšku. Rukou ji pevně objímal okolo pasu, jakoby se bál, že mu uteče. Sám pro sebe jsem se usmál. Chvíli na to, se Near probudil. "Dobrý ráno L", zašveholil nahlas. "Dobré ráno" odpověděl mu šeptem a kývl hlavou k Mattovi a Mellovi, potom se podíval na Naomi. "Ticho, at je nevzudíš". "Pojd půjdem na snídani" řekl L a už vstával z postele. Near ho napodobil, přitom dával velký pozor aby ji nezbudil. Naštestí se jenom zavrtěla a lehla si na bok. Zakryl jsem ji, dal pusu do vlasů a společně s L vyrazil do jídelny. O chvíli později se tam objevili i ostatní. Společně jsme začali snídat.



Najednou mi zazvonil mobil. Musela jsem jít ven, abych vůbec slyšela volajícího. Ano, tady Naomi River. Dobrý den. Musíte okamžitě přijet do práce. Ale je přece sobota a to má službu Kim. Jo, ale ona mi právě volala, že je nemocná, tak prosím přijedte, dlouho to tady sama nezvládnu. Tak jo, zachvíli jsem tam. Típla jsem to a pomalu kráčela zpátky. Třela jsem si čelo a vymýšlela, jak to říct Nearovi. Na ten výlet se totiž strašně těšil. Sedla jsem si k nim a podívala se na Neara. Ten nadšeně něco říkal L. Neare? Nechtěla jsem mu kazit radost, ale musela jsem. Neare víš, právě mi volala vedoucí, že onemocněla jedna holka co měla mít dneska službu, tak to musím vzít za ni. Celou dobu jsem se mu dívala do očí. A co náš výlet? Můžeme jet třeba zítra nebo příští výkend. Sklopil hlavu a bylo na něm vidět, že ho to dost mrzí. Pojd za mnou, natáhla jsem ruku. Ten ji chytil a přemístil se ke mně. Posadila jsem si ho na klín a pevně objala. Šeptala jsem mu do vlasů různé nápady na příští víkend a tím vykouzlila na jeho tváři široký úsměv. Vážně?. Jo, vážně. Tak dobře. Seskočil a šel k židli na které předtím seděl, už s úsměvem na tváři. Jak jsi to dokázala? Zeptal se Matt, který s námi seděl u stolu. Jen jsem pokrčila rameny a záhadně se usmála. Matt se usmál naspět, jako že rozumí a nechal to být. Po snídani šli ostatní do společenky a já musela do práce. Tak ahoj Neare, měla bych končit kolem 4 hodiny tak kolem 5 pro tebe dojdu, ano? "Dobře" řekl a ještě mi zamával. "Půjdu tě doprovodit" řekl L. U dveří mě objal a dal pusu do vlasů. "L víš moc dobře že loučení nemám ráda". Vitkla jsem mu. Já vím. L nechot na mě s těmi tvými smutnými obličeji, víš že na mě neplatí. Jo to vím taky , jen jsem to chtěl zkusit. Dneska odjíždíš? Jo. L kdyby si něco pořeboval a nebo chtěl pomoct s případem, tak brnkni, ano? Ten se okamžitě usmál, tak fajn beru tě za slovo. Musela jsem se mu smát. Tak ahoj L. Otočila jsem se a šla. Ještě pusu ozvalo se za mnou. A to se nebojíš, že nás někdo uvidí? Místo odpovědi se dostavil polibek, potom rychle zmizel vevnitř..
Domů z práce jsem šla ještě později než jsem předpokládala. Šla jsem rovnou pro Neara, který už na mě čekal a potom rovnou domů. Okamžitě jak jsme došli domů svalila jsem se na sedačku a za pár minut usnula. Všiml si toho Near, který přišel z koupelky, zakryl mě dekou, která byla přehozená přes sedačku. Sedl si na koberec a potichu skládal puzzle. Za chvíli začal mít hlad a tak začal kuchtit. Probudila mě úžasná vůně lívanců a javorového sirupu. Dala jsem na jevo, že nespím a protáhla se. Near mě za pár minut přinesl na velkém tácku talířek asi pěti lívanců na sobě, polité pořádnou vrstvou javorového sirupu. Pořádně se mi zbíhali sliny. Poděkovala jsem mu a pustila se do toho. Near se posadil vedle mě do křesla a začal jíst taky. Po večeři jsem umyla nádobí a uvařila jsem nám čaj. Potom jsme si ještě dlouho do noci povídali.
Druhý den ráno jsme se domluvili, že ten výlet uskutečníme až příští víkend. Celé dopoledne jsme tak strávili zabalení v dekách, popíjením čaje a díváním na filmy. Odpoledne jsme zajeli autem k moři. Svítilo slunce a vzduch po dešti krásně voněl. Near si to vyloženě užíval, prošmejdil kde co, nasbíral spoustu kamínků a vyplavených mušliček. "Ty jsi tady ještě nebyl, že mám pravdu"? Řekla jsem. Ne to nebyl, ale doufám že sem budeme jezdit často. Prosebně se na mě usmál. Jasně že budem. Vyskočil do vzduchu a běžel mě obejmout, jenom se mu povedlo zakopnout o vlastní nohu, tak spadl na nos. Já s toho měla druhé vánoce a on se mračil. Když jsem se uklidnila přišla jsem k němu a objala ho. "Tak se nezlob". "Na tebe se nedá zlobit", odpověděl.Jenom jsem se usmála. "Pojd něco ti ukážu", chytla jsem ho za ruku a vedla na moje oblíbené místo. Vylezli jsme na velkou skálu a posadili se na vršek. Near se zastavil navrchu a němě hleděl na ten výhled. Jen jsem se usmála. Oba dva jsme zapomněli na čas. Před nějakou dobou, začal příliv. Uslyšela jsem pleskání vln o skálu, tak jsem se podívala a vyletěla na nohy. "Proboha to už začal příliv, Neare musíme okamžitě dolů"!. Tak jsme rychle slezli a pokoušeli se vyhýbat vlnám, které na nás dotírali. Občas se nám to nepovedlo, ale užili jsme si spoustu legrace. K autu jsme došli mokří až po kolena a pořádně unavení. Když jsme dojeli domů, poslala jsem Neara do vany a začala se přeslíkat do čistého a suchého oblečení. Potom jsem začala dělat večeři. Společně jsme se navečeřeli a šli spát, unaveni po celém dni.
Další den bylo pondělí a tak jsem vypravila Neara do školy a sebe do práce. Měla jsem krátký týden, takže jsem domů došla už ve 14 hodin. S Nearem jsme se domluvili, že ho budu vyzvedávat kolem 18 hodin. Tak jsem měla hromadu času na úklid a dělání večeře. V polovině úklidu mě začal zvonit mobil. Podívala jsem se na displej a pro sebe se usmála. Ahoj L. Ahoj Naomi. Jak se máš? jo dobře a ty? Taky dobře. Můžeš prosím přijít do hotelu plazma, potřebuju vědět tvůj názor. Jistě, za chvíli jsem tam. Típla jsem to a začala se oblékat. Jakmile jsem dorazila na místo, prozvonila jsem L. Ten pro mě poslal nějakého chlapa. Vyjeli jsme až do určitého patra a potom do pokoje. Všichni přítomní se na mě hned otočili. Dobrý den , pozdravila jsem a čekala co se bude dít. L na mě hned naštěstí zavolal, tak jsem šla. Ostatní se začali znovu věnovat své práci. Chtěl jsi se mnou mluvit? Jakmile jsem to dořekla, všimla jsem si kluka, který seděl vedle L a tvářil se jako kakabus. Až potom, jsem si všimla náramku na jeho ruce a řetězu. Ano chtěl, sedni si. Tak jsem si sedla naproti nich a čekala až začne. Rád tě vidím. To já tebe taky. Potom mi podal nějaký papíry. To jsou všechny získané informace o případu, který vyšetřuju, začal vysvětlovat. A rád bych znal tvoj názor. Hm, řekla jsem jenom, a začala prohrabávat papíry, které mi dal. Četla jsem různá hlášení a poznámky . Asi v polovině práce, jsem vtrhla nějaká holka. Okamžitě se přilepila na toho kluka a všechny hlasitě zdravila. Nějak jsem jí nevěnovala pozor, za to ona mě velkou. Kdo je to Lighte? Zeptala se a ukázala na mě prstem. Nezaujatě jsem se na ni podívala a potom na L. To je Naomi. Aha. A bude tu často? Měla jsem dojem, že slyším žárlivost. Pro sebe jsem se ušklíbla a podívala se na L. To záleží na něm, kývla jsem směrem k L, Odpověděla jsem. Ta se jen zamračila a sedla si vedle mě. Po očku mě sledovala ostřížím zrakem. Svoje poznatky mi prosím sepiš sem, podal mě notebook. Jen jsem se usmála. Ta holka se mi pořád dívala přes rameno, tak jsem se rozhodla psát madarsky. Ta, když si toho všimla zamračila se ještě víc a nenávistně do mě zabodávala oči. Co jsi vůbec zač, tohle místo je tajné a ty se tady jen tak objevíš z ničeho nic, rozkřikla se na mě. Jsem tady na pozvání L, a pokud vím ty tady taky nemáš co dělat, když nejsi součást týmu, řekla jsem klidně. Ta na mě zůstala hledět s otevřenou pusou. Co si to dovoluješ!?zaječela. Jsem přítelkyně Lighta, rozkřičela se na mě znovu. A to ti dává právo tady být? Před chvílí říkalas, že tohle je tajné místo, řekla jsem opět klidně a podívala se jí do očí.Ta mohla vzteky puknout. L se tvářil zamyšleně a Light se usmíval. Ty se mě ani nezastaneš? Řekla neštastně, směrem k Lightovi. Ten sebou trhl jako by se probudil a zmateně se na ni podíval. Ta holka si odfrkla a odkráčela . Já v klidu dodělala posledních pár poznámek a předala jsem to všechno L. "Doufám, že ti to nějak pomůže".. Jen se na mě usmál. Měla bych jít, je pozdě. Dobře, někoho s tebou pošlu až dolů, at mám jistotu. Řekl nějakému chlápkovi, že půjde se mnou a čekal. L se na mě jenom usmál a já šla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama